Nová Paka - Ohlédnutí za celoživotní tvorbou Miroslava Háka, jedné z nejvýraznějších postav české fotografie 20. století, nabízí muzeum v Nové Pace. Výstava v galerii Suchardova domu byla otevřena u příležitosti 100. výročí narození tohoto novopackého rodáka, jehož umělecké cítění formovala meziválečná avantgarda a který patřil k zakládajícím členům umělecké Skupiny 42.

Vystavený soubor černobílých zvětšenin mapuje všechna témata, kterým se Miroslav Hák ('-1978) věnoval, ať už jde o divadelní fotografii, akty, portréty, reportážní momentky, imaginární zátiší, nebo existenciálně laděné snímky městských scenérií.

Hák patřil k průkopníkům v oboru moderní divadelní fotografie, ostatně několik let působil jako fotograf souboru pražského divadla E. F. Buriana D34 a později snímal i scény z představení Laterny magiky. Po válce byl zaměstnán nejprve u Státního filmu a poté v Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd.

Drtivá většina představených fotografií pochází z pozůstalosti, kterou spravuje syn Michael Hák, jenž na svého otce vzpomíná jako na neobyčejně důsledného perfekcionistu, který byl zřejmě jen málokdy s něčím opravdu plně spokojen. "Říkával, že fotografii může zkazit jak sám fotograf při vyvolání, tak v další fázi také grafik nebo tiskař. Pamatuji si, že když mu vyšla monografie, celý honorář věnoval na nové vytištění celého nákladu té knihy, protože s tím prvním nebyl spokojen. Napodruhé pak strávil celou dobu vedle grafika a tiskaře, aby měl jistotu, že barva bude taková, jaká má být," vypráví Michael Hák.

Ojedinělou kolekci v rámci pozůstalosti tvoří asi patnáct až dvacet tisíc snímků, z nichž pro novopackou výstavu byl vybrán jen zlomek. Mezi jinými si veřejnost může prohlédnout i fotografii zachycující scénu z baletu Don Juan v roce 1940 v Burianově divadle. Pozoruhodná je tím, že si ji Hák mimořádně cenil, což dokazuje poznámka vepsaná autorem na okraj snímku: "asi nejlepší fotografie, kterou jsem kdy udělal".

Kromě fotografií jsou na výstavě k vidění i jiné exponáty, především dopisy, které dávají nahlédnout do osobního života autora, který udržoval přátelské vztahy s řadou osobností své doby.

Je tu třeba ukázka korespondence s Jiřím Kolářem, Jiřím Kotalíkem či vdovou po Jaroslavu Heyrovském. Návštěvníci si mohou přečíst také poděkování, které Miroslavu Hákovi adresoval odborný pracovník Národní francouzské knihovny za poskytnutí několika desítek fotografií do slavné grafické sbírky, která je už přes sto let obohacována snímky nejslavnějších francouzských i světových fotografů. (jn)

Foto: Jiří Němeček