Na podzim 2001 vyhlásila skupina nadšenců ze Řehče literární soutěž humoru Řehečská slepice, neboť chtěla proslavit svoji malou vísku a zaktivizovat domácí k větší kulturní aktivitě. Po vzoru Českých lvů či berlínských medvědů si Sdružení rodáků a přátel Řehče dalo do znaku soutěže tradičního řehečského živočicha, kterým je, vedle mouchy, slepice.

A tak vznikla netradiční soutěž humoru, a především odpoledne plné humoru, při kterém se sejdou všichni nadšenci, aby pomohli k ještě většímu rozkvětu již tak slavné Řehče. První dva ročníky se konaly v bývalé úlibické škole, neboť žádná řehečská stodola není tak velká, aby se do ní všichni významní rodáci i odrodilci vešli, ale i tak se prostory stávaly nedostačující pro nájezdy návštěvníků. A tak od třetího ročníku se domovskou scénou stala Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, která je v posledních letech spolupořadatelem akce.

Pořadatelé si zvali významné osobnosti Řehče, třeba profesora Hybrise, antiekologického aktivistu Hanse Sykoru, nejstaršího občana Ludvíka Ondrůje, herečku Marylin Skořápkovou, mistra světa v plácání much Antonína Lepače či krátkozrakého střelce Václava Hajného a řadu dalších VIP osobností. Řeheč uspořádala již v roce 2003 konferenci na téma Hrozí Řehči přelidnění ve 22. století? či mezinárodní filmový festival Zlatá Řeheč (') s vítězným filmem Slepičinec aneb Wasistdasslepic. Pozvala si dokonce návštěvu z Marsu, když John Sergejevič Meteorit přistál na řehečském letišti Supi ('). A co teprve další rodák Fráňa Franěk, kterému byla věnována tradiční Fraňkova Řeheč v roce 2006, kdy se provalilo, kdo od koho opisoval, jestli Franěk od Šrámka, nebo Šrámek od Fraňka. V Řehči nezaostávají ani ve vědě (ŘEXPO 2007) či sportu. V roce 2008 na truc Mezinárodnímu olympijskému výboru uspořádali Řehečské hry, které jsou historicky starší než ty olympijské. Pohádkově nepohádkovou Řeheč jsme navštívili v roce 2009. O důmyslnosti místních chovatelů, pěstitelů a kutilů jsme se mohli přesvědčit v roce 2010 a letos s pořadateli budeme vařit na Gastro Řehči.

Za deset let je Řeheč známá nejen v České republice, ale i v zahraničí (práce ze Slovenska a Švýcarska), celkem 160 autorek či autorů obeslalo literární soutěž v průběhu deseti let, 16 z nich dokonce více než pětkrát a jedna autorka (Jindra Lírová z Mělníka) nevynechala ani jednou. Nejúspěšnějším autorem je Jiří Šandera, který si Řehečského kohouta za absolutní vítězství odvezl domů do Milonic u Blanska třikrát.

Řehečská slepice za deset let splnila svoje poslání, dala vzniknout dalším aktivitám jako například hudebnímu Řehečskému kvartetu, které si žije vlastním životem. Na základě soutěže vznikl film o Řehči, byla vydána historicky první pohlednice obce, začalo se organizovat tradiční prázdninové setkání rodáků v Řehči, vydávají se humorné noviny a sborníky ze soutěží. Takže kulturní podhoubí se rozrůstá, řada aktivit byla navržena na Jivínského Štefana a Řeheč už není jen tou malou vesničkou "kde lišky dávaj dobrou noc".

Snad se i časem naplní proroctví z jedné soutěžní práce Jaromíra Grygara z Frýdku-Místku, který v Prastarých pověstech řehečských napsal: "A tak z dosud neznámé a nepatrné vísky se začnou brzy vydávat za slávou a štěstím do světa mnozí rodáci i přiženění patrioti, aby se stali úspěšnými podnikateli, manažery, šéfy a bossy či vynálezci a objeviteli, čímž rozhodujícím způsobem přispějí k nevídanému rozvoji někdejší ztracené vísky čtvrté kategorie a jejímu přerodu ve významné celoevropské centrum." Václav Franc