Jičín - Poslední měsíce dělí Valdštejnovu lipovou alej od chvíle, kdy se do tamních stromů zakousnou motorové pily. Naproti vžité představě o kácení při vegetačním klidu se tam ale začnou poroučet k zemi ještě zelené stromy během letních prázdnin. Podle odborníků je takový postup v pořádku, a dokonce je nutný k tomu, aby zásah mohl přežít ohrožený vzácný brouk páchník hnědý.

Dlouho připravovaná revitalizace lipového stromořadí, které v současnosti čítá 928 z původních asi 1100 stromů, tak začne obměnou 237 nejhorších jedinců. Akce je rozpočtována asi na 12 milionů korun, skutečnou cenu určí výsledek soutěže na dodavatele, která probíhá v těchto dnech. Město chce alej obnovit s pomocí dotace ze Státního fondu životního prostředí.

"Práce bychom rádi zahájili už v srpnu, i když asi spoustu lidí překvapí, že se kácí za zelena," připouští Vladimíra Smolíková z jičínského odboru životního prostředí. Důvodem je hlavně výskyt brouka páchníka, který díky tomu dostane možnost na novou situaci reagovat. Podle odborníků není pro strom rozhodující, kdy se pokácí, to už ale nejde říct o živých organizmech, které jsou s ním svázány.

"Strom není ve vesmíru sám, je na něj navázána spousta organizmů. Z tohoto pohledu je kácení ideální kdykoli jindy než v době vegetačního klidu. Pokud kácím strom, výsledkem je, že je mrtvý, ať už byl zelený, nebo ne. Z hlediska živočichů je to určitě lepší provést v létě," tvrdí dendrolog Josef Souček, který plán revitalizace jičínské aleje připravil. Zoolog Jan Farkač, který s ním spolupracoval při mapování výskytu brouka páchníka, je také přesvědčen, že z hlediska zvířat je naprosto nevhodné kácet stromy v zimě.

"Pokud uříznete strom s dutinou, je zvíře bez šance, aby vydrželo do jara. Aby mohlo zalézt třeba hlouběji do trouchu nebo se přemístit v dutině, musí kácení probíhat v době jeho aktivity," uvedl Farkač s tím, že toto pravidlo se netýká jen brouků. "Ideální je kácet v pozdním létě, aby aktivita zvířat byla co největší. Pak mohou bez problémů změnit svoje stanoviště, pokud je potřeba. Většina z nich to udělá," tvrdí. Podle Smolíkové je ale nutné vzít v úvahu také hnízdění ptáků. Proto zásahy začnou až poté, co ptáci vyletí z hnízd.

Práce na revitalizaci aleje jsou plánovány na dva roky, peníze ze státního fondu musí město vyčerpat do roku 2013. "Všechno kácení by mělo proběhnout do konce roku 2012," řekla Smolíková. Nevylučuje přitom ani možnost, že všechny označené stromy padnou už letos. Odvíjet se to bude i od dohody s vybraným dodavatelem.

Kromě kácení zahrnují práce odstranění pařezů, manipulaci s torzy či ořezání zbylých stromů. Poslední aktivitou je nová dosadba 425 stromů. V aleji nebo její blízkosti ale zůstane ležet po tři roky 74 poražených kmenů, aby v nich brouk mohl dokončit svůj vývoj. Dalších 42 ořezaných stromů zůstane ze stejného důvodu v aleji ještě stát delší dobu.

Počet jedinců páchníka se odhaduje v jičínské aleji na stovky až několik tisíc. Podle Jana Farkače jde o jednu z pěti nejvýznamnější lokalit výskytu páchníka u nás. Za to Jičín paradoxně vděčí zanedbané péči o dřeviny v předchozích desetiletích. Lipovou alej v současnosti tvoří třetí generace stromů, které byly podle Josefa Součka zasazeny zhruba před sto lety. "Už od Valdštejna byl záměr, že čtyřřadá alej bude pravidelně hlavovým řezem udržována, aby zůstala zachována hlavní pohledová osa," řekl Souček. První dvě generace stromů byly podle něj tímto způsobem ošetřovány, ale poslední generace vzhledem ke geopolitické situaci už tak udržována nebyla. Řez, který měl být prováděn zhruba tři až pět let po sobě, byl porušen. "Na stromech se v důsledku toho objevila spousta defektů, jako jsou dutiny, houbové choroby a další."

Zanedbaná péče o stromy je ale přesně to, co páchník k životu potřebuje. "V Evropské unii si všichni po druhé světové válce uklidili, vykáceli aleje a solitérní staré stromy a nahradili je luxusními řadami nových, tam už brouci prakticky nejsou. Například Belgie páchníka nemá. To je kvůli tomu, jak se pečlivě starala o stromy," tvrdí Farkač. Podle něj je systematická revitalizace aleje důležitá i proto, aby brouk měl kde žít i za desítky let. Jinak by se prý mohlo stát, že za čas staré stromy spadnou, ale nebudou v jejich sousedství žádní nástupci vhodného věku.

V Česku je páchník poměrně početný, vyskytuje se relativně četně v ostrůvkových populacích v jižních Čechách v Polabí a na východní Moravě. Larva brouka se vyvíjí čtyři roky včetně kukly. (zan)