Turnov, Jičín - Atraktivní lokality na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj trpí narůstajícím náporem turistů, příroda tak nemá dostatek příležitostí k nezbytné regeneraci. Podle ochranářů by proto pomohlo, kdyby se průběžně uzavíraly například některé vyhlídkové okruhy v centrech skalních měst.

"Za posledních několik desítek let se přírodní společenstva hodně změnila. Změnilo se jejich druhové složení na loukách, v lesích i na dalších místech. Je proto na místě si položit otázku, jestli potřebujeme nastartovat takový systém ochrany přírody, který by vedl k návratu druhové rozmanitosti, a za jakých podmínek," říká Lenka Šoltysová, vedoucí turnovské správy CHKO Český ráj, která letos slaví padesát let.

CHKO si letos připomíná padesáté výročí, jaké jsou dnešní priority a cíle?

Naším hlavním posláním je samozřejmě nadále usilovat o zachování krajiny Českého ráje, jejího přírodního bohatství a vzhledu. Pro Český ráj jsou typické například louky, snažíme se proto zachovat jejich procentuální zastoupení v krajině a naším dlouhodobým programem je návrat k druhově bohatým loukám, které budou mít místo dnešních deseti třeba čtyřicet druhů trav. Ostatně jednou z priorit je i podpora hospodářského využívání území formou ekologického zemědělství s již zavedeným systémem dotací.

Návrat k původnímu hospodaření v krajině představuje i pastevectví, které je označováno za nejlepší způsob obnovy neudržovaných a zarostlých strání. Rozvíjí se v Českém ráji?

Český ráj není zrovna typickou pasteveckou oblastí, jako jsou Jeseníky, Beskydy nebo Bílé Karpaty, přesto i tady můžete potkat volně se pasoucí stáda krav, ovcí a také koz. Vzhledem k tomu, že je Český ráj poměrně hustě osídlen, a navíc je sem směrováno zázemí pro turisty, tak se stále více setkáváme i s tím, že lidé na vesnicích zvířata nechtějí a stěžují si na ně. Několik pastevců s tím má velké problémy. Druhá věc je, že hospodáři stále častěji preferují celoroční pobyt zvířat na pastvinách, ovšem lidé na něco takového ještě nejsou příliš zvyklí. Občas se proto stává, že majitelé stád musí reagovat na stížnosti pro týrání zvířat, například že ovce v zimě mrznou. Dochází tedy k různým nedorozuměním. Kromě pasení krav nebo ovcí jsme zaznamenali ještě jeden pozitivní fenomén, a to jsou pastevečtí psi. Tato aktivita se rozvíjí především v oblasti Sobotecka, kde se pořádají i celostátní setkání chovatelů těchto plemen.

Snad nejdiskutovanějším tématem posledních let je rozvoj turismu versus ochrana přírody. Jak vnímáte rostoucí počet návštěvníků v Českém ráji?

Vývoj návštěvnosti se liší místo od místa a já doufám, že se celkový počet turistů příliš nemění, i když ve skutečnosti bohužel asi roste. Letos jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí zahájili průzkum zaměřený právě na sledování vlivu cestovního ruchu na chráněnou krajinnou oblast. Jeho součástí je i sledování počtu návštěvníků ve vybraných lokalitách, sledování eroze skal a dalších změn jednotlivých ekosystémů vlivem masové turistiky. Přibližně za dva roky bychom měli mít k dispozici výsledky, na základě kterých by se měla stanovit metodika. Hlavně bychom si měli říct, kolik turistů která místa snesou. A pokud jejich počet bude vyšší, tak s tím budeme muset něco dělat.

Jaká opatření přicházejí v úvahu?

Některá místa se na určitou dobu buď uzavřou, nebo bychom museli hledat jiná opatření. Regeneraci přírody by nejvíce pomohlo, kdyby se ve skalních městech průběžně na dobu pěti let uzavíraly některé stezky a vyhlídky. Vedle obnažených kořenů stromů jsou velkým problémem třeba i porýpané nebo jinak poškozené skály, zejména v blízkosti hlavních turistických tras jsou desítky let ničeny. S údržbou skal, která je ovšem finančně nesmírně náročná, začneme pravděpodobně na Hruboskalsku. Velký oříšek představuje také cykloturistika. Vzhledem k jejímu obrovskému rozmachu je nezbytné, aby došlo k dohodě mezi ochranou přírody a těmi, kdo chtějí na kolech jezdit v chráněných územích. Možná se to někomu nezdá, ale některými úseky projede za den i tři tisíce cyklistů. Pro takový nápor musí být cesty vhodně přizpůsobené, ale třeba na trasách s pískovcovým pokladem je to velký problém.

Znamená to, že by se některé okruhy měly zrušit?

Cyklotrasy jsou už dostatečně optimalizované. Teď jde jen o to, abychom se dohodli, jak budou cesty zabezpečeny a udržovány. Pro turisty máme vytipované i naučné cyklostezky a je jen otázkou času, než budou vyznačeny v terénu. Obecně bychom měli podporovat právě poznávací cykloturistiku na úkor často bezohledných vyznavačů cyklistického sportu.

Český ráj je stále více vyhledáván vyznavači i dalších outdoorových aktivit, adrenalinových sportů. Loni například došlo ke sporu ohledně lanovky natažené mezi dvěma vyhlídkami nad centrálním údolím Prachovských skal.

Outdoorové aktivity lze v Českém ráji provozovat, ale za velice přísných podmínek, a pokud je druhá strana bude dodržovat, tak jsme ochotni hledat společnou cestu a rozumný kompromis. Je potřeba například zachovávat etiku a pravidla lezení na skalách. Stejně tak se musí najít rozumné řešení pro jiné aktivity, ať už jde o příznivce horských kol, kteří záměrně hledají nezpevněné cesty, nebo třeba rafting, kde se začínají objevovat problémy s nadměrným počtem raftů na Jizeře.

Kolik má správa CHKO zaměstnanců a je v jejich silách uhlídat celou oblast, která má přes 180 kilometrů čtverečních?

Máme deset zaměstnanců, z toho jsou dva profesionální strážci, které v sezóně posiluje několik dobrovolníků. Je to kritický stav, každý z nás se proto snaží využít pracovní dobu minimálně ze sta procent. Pohybujeme se také v terénu a v rámci možností tak zároveň vykonáváme i funkci strážce.

Dochází ke střetům s návštěvníky?

Střety jsou, ale ani ne tak s běžnými denními turisty, které stačí usměrnit, aby chodili jen po značených cestách, jako spíš s nočními návštěvníky, kteří se stále snaží kempovat pod skalními převisy nebo v jeskyních. Kromě usměrňování neukázněných cyklistů dohlížíme například i na horolezce, zda opravdu dodržují pískovcovou etiku lezení.

Před pár lety došlo k výraznému rozšíření CHKO, uvažuje se o dalších změnách, třeba zpřísnění ochrany, nebo považujete současný stav za stabilizovaný?

Myslím, že můžeme mluvit o jakési stabilizaci, nicméně bude trvat ještě několik let, než si lidé hlavně v nově rozšířených oblastech zvyknou na to, že žijí na území velkoplošného chráněného území, a především na režim obhospodařování krajiny.

Zařazení skalních měst na prestižní seznam světového dědictví nevyšlo, jak tuto skutečnost s odstupem času hodnotíte?

Od organizace IUCN, která nedoporučila nominaci Českého ráje na seznam UNESCO, přišel návrh, abychom se v první fázi stali členy právě vznikající Evropské sítě geoparků, která je rovněž pod patronací UNESCO. V nejbližší době bychom měli obdržet vyjádření ke své žádosti. Geoparky představují novou kategorii, která není tak přísná z hlediska podmínek ochrany jako kategorie přírodních památek světového dědictví, což by znamenalo především konzervaci území z důvodu jeho záchrany pro budoucí generace. Tady se nám nabízí hlavně příležitost rozvíjet poznávací geoturistiku a Český ráj je protkán řadou geologických zajímavostí.

Šlo by tedy o jinou formu turistiky, k přírodě možná šetrnější?

Přesně tak, zatímco v rámci propagace památky zapsané na seznamu UNESCO by největším lákadlem byla skalní města, do kterých už dnes proudí hlavní nápor návštěvníků, nyní bychom se mohli úzce zaměřit na prezentaci geologických zajímavostí širšího území Českého ráje. Byla by to například obrovská šance i pro lokality, kde se něco těžilo. Návštěvníkům bychom mohli nabídnout geologickou expozici turnovského muzea, Klenotnici drahých kamenů v Nové Pace a já věřím, že by se do případného projektu zapojila i další muzea. Zatím je to hudba budoucnosti, ale díky tomu by bylo možné nasměrovat turisty do center, kde je pro ně možné připravit servis, a teprve poté by vstupovali do krajiny s odbornými průvodci, jak je to běžné v zahraničí. Návštěvníci by tak získali určitou povědomost o krajině, čím je výjimečná a co by v ní mohli svým neuváženým nebo neomaleným chováním způsobit.

Z vašich slov cítím spíše úlevu, že nominace Českého ráje na seznam světového dědictví nedopadla.

Tahle iniciativa vzešla především od Sdružení měst a obcí Český ráj, které v ní jistě vidělo jedinečnou příležitost prezentovat region ve světě z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Myslím, že nemusí být zklamaní z toho, že Český ráj není na seznamu UNESCO. Je totiž pravdou, že by to znamenalo obrovský nárůst návštěvnosti, ale na něco takového území není připravené. Také si je potřeba uvědomit, že žádná přírodní památka na seznamu UNESCO není pro turisty dostupná jako celek. Řada těchto lokalit je pro veřejnost dokonce uzavřena a slouží pouze pro účely výzkumu, případně jsou zpřístupněny jen z velmi malé části. Příkladem jsou třeba Plitvická jezera s nádhernými vodopády. Ale kolem nich se na 400 kilometrech čtverečních rozkládá národní park, kde žijí medvědi, vlci nebo rys, a přístup veřejnosti je tam silně omezen.

Jedním z důvodů, proč nebyla doporučena nominace skalních měst na seznam UNESCO, je druhově nepůvodní složení lesů. Daří se měnit jejich druhovou skladbu?

Jsou nastartované programy vedoucí k obnově polopřirozeného lesa, to znamená ke změně druhového složení a věkové struktury. To, že dnes převažují smrkové, případně borové monokultury, je problém, který začal už před dvě stě lety a možná dalších dvě stě let bude přetrvávat. Jedním z úspěšně probíhajících programů je například záchrana a návrat jedle bělokoré, která zde ještě na začátku dvacátého století byla dominantním jehličnatým stromem a v dnešní době vytváří v lesích možná pouhé jedno procento. Naším cílem je také obnova bučin, které jsou pro Český ráj opravdu charakteristické. Bylo by ideální, pokud se podaří zvýšit zastoupení melioračních dřevin, tedy listnáčů. Konkrétně, aby se zvýšil podíl buku a dubu. (jn)

Vedoucí turnovské Správy CHKO Český ráj Lenka Šoltysová. FOTO: jn