Jičín - Už jen týdny zbývají do odhalení nově zrestaurovaného obrazu slavného barokního malíře Karla Škréty Zvěstování Panně Marii v jičínském muzeu. Dílo loni vzbudilo rozruch na výstavě v Praze, o jeho existenci totiž ještě donedávna neměli tušení ani největší znalci. Kvůli instalaci obrazu je už delší dobu uzavřena část expozice Valdštejn a jezuité v prvním patře zámku, kde probíhá rekonstrukce tamních prostor.

"Zhruba v polovině června bude dokončena instalace obrazu, s oficiálním otevřením sálu ale počítáme až koncem měsíce, protože bude potřeba připravit ještě propagační materiály," informoval ředitel regionálního muzea a galerie v Jičíně Michal Babík.

Jak dodal, v současnosti rekonstruované prostory budou z pohledu návštěvníků i poté využívány jako dosud, avšak vzhledem k umístění vzácného obrazu v centrální části sálu dostanou jiné prostorové uspořádání. Po obvodu místnosti, která je věnována historii a významu jezuitského řádu, zůstane viset na stěnách cyklus obrazů Viktorína Ignáce Raaba a portrét Valdštejna od Jana Jiřího Majora. Uprostřed sálu však kromě Škrétova obrazu bude nově umístěna už pouze jediná vitrína s modelem Jičína, který znázorňuje podobu města v první polovině 17. století.

V místnosti bude nově vztyčena příčka, dojde k výměně nevhodného osvětlení a k zastínění prostoru, v němž bude uměle udržováno vhodné klima.

Od instalace Škrétova obrazu, který do expozice dlouhodobě zapůjčila církev, se očekává zvýšený zájem veřejnosti o návštěvu muzea, jehož atraktivita ještě vzroste. Jičín se totiž dostane na seznam míst, kde je dílo slavného malíře vystaveno.

"Počítáme i s tím, že návštěvníkům muzea umožníme zakoupit vstupenku pouze k prohlídce samotného sálu s obrazem Karla Škréty," nastínil Babík.

Rozměrné plátno Zvěstování Panně Marii bylo původně součástí výzdoby jičínského kostela sv. Ignáce, kde značně poškozené viselo řadu let na hudební kruchtě. Že jde o dílo Karla Škréty ('-1674), se veřejnost dozvěděla teprve loni po rozboru barevných vrstev, kdy restaurátoři olejomalbu detailně zkoumali v různém spektru viditelného, ultrafialového a infračerveného záření a pořídili i rentgenové snímky.

O pravost autorství se odborníci ze sbírky starého umění Národní galerie v Praze začali podrobně zajímat až v souvislosti s přípravou rozsáhlé výstavy k 400. výročí Škrétova narození. Její kurátoři vybrali k analýze desítky obrazů, u kterých předpokládali, že by mohly být Škrétovým dílem. Do té doby zůstával obraz z jičínského kostela historiky téměř nepovšimnut a většinou byl uváděn jako dílo anonymního umělce. (jn)