Podkost - Ojedinělou ukázku dovedností středověkých stavitelů mohou v těchto dnech obdivovat návštěvníci hradu Kost, kde tesaři vyzdvihli na Velkou věž kopii jeřábu ze čtrnáctého století. S největší pravděpodobností jde o jediný stroj svého druhu na světě, který dělníci používají při běžné každodenní práci. Dvoutunový jeřáb, poháněný lidskou silou, slouží nyní při opravě střechy nejvyšší věže gotického hradu.

"Tento středověký jeřáb je výjimečný tím, že jde o evropský a velmi pravděpodobně i o světový unikát, neboť je jediný, s jehož pomocí se skutečně pracuje. Na světě samozřejmě existují i jiné repliky, ale ty slouží pouze jako statická ukázka, jako exponát," říká Vladimír Burian z firmy Lanostav, která se zabývá obnovou památek.

"V našem případě jde zároveň o experiment, při kterém ověřujeme, zda před šesti sty lety byli někdejší stavitelé schopni vyzdvihnout nahoru takto těžké trámy nebo kámen. Můžeme třeba zjistit, kolik materiálu byli schopni denně dopravit na místo," dodal.

Replika středověkého stroje byla sestavena statikem Vítem Mlázovským a Petrem Růžičkou před šesti lety u příležitosti výstavy Karla IV. na Pražském hradě. "Původně šlo jen o statickou ukázku, která se ale nakonec přeměnila na experiment, jehož se účastníme. Jeřáb nejprve tři roky pracoval na Točníku, Kost je tedy druhé místo, kde slouží při práci."

Základem zařízení je rumpál, který pohání dvě takzvaná veverčí kola, roztáčená lidskou silou. Jeřáb krátce po dokončení vážil 2600 kilogramů. V současnosti má váhu kolem dvou tun, protože dřevo, z něhož je sestaven, v průběhu let vyschlo. Nosnost jeřábu je zhruba jedna tuna, avšak při použití jiných kol by s jeho pomocí bylo možné tahat ještě těžší břemena.

"Veverčí kola mají podobu bubnu, velké klece. Chůze v nich ve výšce desítek metrů je náročná na fyzičku i na psychiku. Zkušenost je taková, že to mohou dělat jen lidé, kteří nemají problém pracovat ve výškách," konstatuje Burian.

Podle něj je takřka jisté, že obdobný jeřáb na Kosti už před staletími sloužil. Velká věž pochází z konce 14. století, a je tak stejně stará jako ikonografie z Václavovy bible, které stavitelům jeřábu posloužily coby předloha pro vznik repliky.

"Zajímavé je, že na kamenických výzdobách kolem oken Velké věže byly nalezeny kamenické značky mistra, který šéfoval huti stavějící Pražský hrad. Podle těchto značek, které se našly i na staroměstské Mostecké věži, jde tedy o stejného mistra, který za Karla IV. začal stavět Chrám sv. Víta. Je proto téměř jisté, že Velká věž na Kosti byla stavěna pro Petra z Vartenberka, který svého času dělal komořího na dvoře Karla IV. Tím se dostáváme k tomu, proč byla věž stavěna tak precizně a proč většina stavebního materiálu, který tu vidíme, je autentická," shrnul Burian.

Aktuálním úkolem pracovníků je doplnit podlahu prvního obytného patra věže tak, aby na ni mohli postavit lešení a z něho pak opravovat stropní trámy a posléze krov, na který přijde nová krytina. Některé prvky střešní konstrukce jsou totiž poškozené a musí se opravit či doplnit. Maximum trámů se prý ale zachová, protože jde o autentický materiál. Některé trámy dokonce pamatují dobu Karla IV. Díky tomu se hlavně na střechu položí nová krytina, protože tu stávající tvoří dožilý eternit z roku 1953, kvůli kterému tam zatéká a tím hrozí další poškození střešní konstrukce.

Probíhající opravy zároveň umožní časem zpřístupnit Velkou věž pro veřejnost. "Zpřístupnění věže ale nelze očekávat v horizontu měsíců, spíš je to otázka několika let. Zatím není jasná ani koncepce, jestli bude ve věži časem otevřena nová expozice, nebo zda bude návštěvníkům hradu sloužit pouze jako vyhlídka," poznamenal Vladimír Burian. (jn)

Na Velké věži hradu Kost je nyní umístěna dvoutunová replika středověkého jeřábu, s jehož pomocí zvedají tesaři do výšky mohutné trámy k obnově podlah, stropů a střešní konstrukce. Práce budou probíhat do podzimu. Foto: Jiří Němeček