Lázně Bělohrad - Režisér, scenárista, producent a spisovatel Tomáš Magnusek s filmem Školní výlet, který právě natáčí v Bělohradě, vrací na plátna kin nejstarší generaci českých herců. V novém snímku z lázeňského prostředí, v němž vypráví příběh o setkání bývalých spolužáků, si tak plní jeden ze svých snů, vidět znovu "na place" známé herecké osobnosti. Před kamerou se po delší době potkává například Libuše Švormová, Ladislav Trojan, Petr Kostka, Stanislav Zindulka, Lubomír Lipský, Stanislav Fišer či Alena Vránová a Květa Fialová.

Vypadá to, že ve filmu Školní výlet jste se rozhodl vzdát hold jedné generaci herců, která až na výjimky z české kinematografie téměř zmizela...

Přesně tak, v poslední době se celé řadě skvělých herců moc příležitostí ve filmu nedostává. Už při zrodu scénáře jsem proto myslel na herecké legendy, pro které jsme se snažili napsat konkrétní roli. Pravdou je, že dokud byli dva producenti, mohli jsme se víc rozšoupnout, jenže nakonec jsem v tom zůstal sám. Výroba filmu se proto musela uskrovnit a výsledkem je, že herci mají méně prostoru - na natáčení stráví třeba i jen jeden nebo dva dny, jako například Jana Švandová. Natáčení se zkrátka musí zvládnout za čtrnáct dnů.

Můžete stručně popsat děj vašeho filmu?

Po čtyřiceti letech života v zahraničí se do vlasti vrací zpěvačka, kterou hraje Libuše Švormová. Ta postupně osloví sedm svých bývalých spolužáků a vezme je na společný výlet do lázní, kam ve stejnou dobu přijíždí na praxi mladý kluk, takový vejlupek z dětského domova. Všechno se odehrává v lázeňském prostředí, v resortu Strom života v Lázních Bělohradě. Na jednom místě se tedy potkává parta důchodců, bývalých spolužáků, běžní klienti lázní a pak mladí, kteří se do sebe zamilují. Je to vlastně příběh o tom, jak se dá i v pozdějším věku život užít. Ukazuje rozličný pohled různých generací na lásku i na život kolem nás.

Takže tentokrát sázíte na zcela jiný žánr než u vašeho předchozího snímku Bastardi, který velmi sugestivně odhaluje negativní jevy ve společnosti?

Jasně, po "šílených" Bastardech už budu točit jenom komedie. Vždycky jsem chtěl točit veselé věci (smích). I když na druhou stranu se k mému překvapení ukázalo, že Bastardi, kteří budou mít ještě dvě pokračování, na publikum silně zapůsobili, což mě potěšilo. Jinak mám ale radši komedie.

Čekal jste, že budou mít Bastardi u diváků takový úspěch?

Od filmu, ve kterém je nejslušnější slovo prdel, celou dobu se tam mluví o vraždících dětech, a kde se souloží s dětmi, jsem žádný úspěch fakt nečekal. Dost mě to překvapilo.

Odkud jste čerpal inspiraci pro tak drastický příběh?

Něco je fabulace, ale z velké části jsem vycházel z reálného života. Já jsem si řadu situací jako učitel při hodinách ve škole sám zažil, "tihle broučci" byli totiž moji skuteční žáci. S tímto závažným tématem, o kterém se u nás veřejně zrovna moc nediskutuje, jsem se prostě potřeboval nějak vyrovnat. Bastardi mi sice vydělali hodně peněz a i s odstupem snad mohu říct, že je to dobrý film, ale raději mám komedie. Navíc kolem nás je už tolik deprimujících a traumatizujících věcí, že není potřeba je ve filmu ukazovat.

Pocházíte z Náchoda a ve východních Čechách stále žijete. Hrálo tohle roli při výběru lokací pro Školní výlet, čím vás zdejší lázeňské město oslovilo?

Sešli jsme se nejprve se starostou města a s majiteli a manažery lázní. Jednání byla vstřícná, ale hlavně je tady nádherné prostředí. Pavilon Strom života působí moderně, vkusně a přívětivě, myslím, že zbytek republiky by měl vědět, že existuje takový lázeňský areál. A taky jsem třeba chtěl, aby si lidé už nepletli Lázně Bohdaneč s Lázněmi Bělohrad a opačně.

Už máte v plánu další filmový počin?

Příští rok na jaře bychom chtěli natočit poslední, třetí díl Bastardů. A pak přijde na řadu například komedie Fesťák o JamRocku v Žamberku.

Původní profesí jste kantor, ve filmové branži působíte relativně krátce a přitom se hned od počátku věnujete i produkci. Nakolik je těžké u nás sehnat peníze na výrobu filmů?

Těžké, velmi těžké (smích). Poslední léta jsou brutální, ekonomická krize na firmy dopadla plnou vahou. Navíc efekt reklamy ve filmu, na rozdíl od reklamy v televizi nebo v rádiu, není hned patrný. Neprojeví se okamžitě. V tomto případě se nedá hned změřit, jestli reklama diváky oslovila. U filmu je to prostě složitější, ale i přesto se naštěstí najde vždy pár nadšenců, kteří mají film rádi a disponují prostředky, aby nás podpořili. Zkrátka do něj chtějí investovat. Sponzory se snažíme oslovit také prostřednictvím jiných věcí. Vlastně ani sám přesně nevím, co na ně zpravidla zapůsobí, snad je to hodně i o emocích. (jn)

Tomáš Magnusek (vpravo) učil ve škole, píše knihy, scénáře a jako producent a režisér točí filmy. Podílel se na vzniku celovečerních snímků Pamětnice, Bastardi a nyní točí komedii Školní výlet. Foto: Jiří Němeček