Kumburk - Když před téměř dvaceti lety skupina romantických nadšenců zakládala Sdružení pro záchranu hradu Kumburku, bývalé středověké panské sídlo zakrývala bujná vegetace, zdivo na řadě míst hrozilo rozpadem, parkán byl takřka nepřístupný a úřady evidovaly zdejší zříceninu na seznamu památek odsouzených k zániku. Dnes je její havarijní stav z velké části odstraněn a i díky tomu se dominanta už poněkolikáté mohla stát cílem stovek návštěvníků, kteří v sobotu přijeli na další ročník Kumburského svítání.

"Máme prostě radost, když můžeme lidem nabídnout zajímavý program, když se tu rodiny s dětmi pobaví a stráví část dne. Není to o tom, že bychom chtěli nějak mimořádně upozornit na zdejší památky, protože celoročně jsou docela hojně navštěvované, ale spíš je něčím oživit a ozvláštnit. Protože památka, která nemá žádné využití, je mrtvá. A pokud bychom to dopustili, pak by naše činnost postrádala smysl," říká Tomáš Šimůnek ze Sdružení pro záchranu hradu, které pečuje nejen o Kumburk, ale i o nedalekou zříceninu hradu Bradlec.

Skupina dobrovolníků se kromě pořádání kulturních akcí snaží už skoro dvacet let středověkou zříceninu v Českém ráji udržovat a díky dotacím a sponzorským darům také postupně opravovat.

"Pochybuji, že lidé, kteří sdružení v minulosti zakládali, věděli přesně, do čeho jdou a do jakých rozměrů se jejich původní iniciativa rozroste. To asi nikdo z nich netušil, ale nejspíš za tím byla i jakási naivní představa ve stylu hurá, pojďme do toho a zachraňme hrad. Naše sdružení v příštím roce oslaví už dvacet let od založení. K výročí chystáme besedy, výstavy a různé další akce, které připomenou vývoj záchrany této památky," líčí Šimůnek.

V posledních letech se však aktivity sdružení soustřeďují nejen na stavební činnost, ale právě i na kulturní náplň. "Letos jsme tu měli například i menší country festival, bylo tu divadlo. Pro tento účel jsme tu postavili i pódium, které jako netradiční přírodní amfiteátr nabízíme různým souborům nebo skupinám historického šermu. Probíhají tu i sportovní nebo turistické akce. Chceme, aby se hrad začlenil do normálního, běžného života a z Kumburku se stalo vyhledávané kulturní a společenské středisko."

Sám Šimůnek si před blížícím se výročím nejvíc cení skutečnosti, že sdružení dokáže už bezmála dvacet let vyvíjet neustálou činnost. "Asi čekáte, že začnu vyjmenovávat všechny dosavadní opravy, co jsme kde vyzdili, ale já osobně za největší úspěch našeho sdružení považuji to, že partu dobrovolníků nedokázaly odradit žádné překážky, zkrátka že u toho vydržela. A že se nám také pro náš záměr daří získávat i mladší generaci. Samozřejmě nechci zlehčovat tu spoustu potu a dřiny, ohromné množství hodin brigádnických i odborných prací, včetně třeba významného archeologického výzkumu," dodává.

Počátkem devadesátých let probíhaly na Kumburku hlavně sběr a likvidace odpadků, ostraha památky před vandaly a téměř nekonečné odstraňování náletů dřevin. Systematické záchranné práce na hradbách začaly až po roce 1999, kdy se vyjasnily majetkové vztahy a spolu s nedalekou zřícenou Bradlec získala torzo hradu obec Syřenov. Kromě opravy rozsáhlého vnějšího opevnění či zajištění štítové zdi klenby velkého sklepení se pak v následujících letech podařilo mimo jiné vybudovat vyhlídkovou plošinu se zábradlím na hlavní hradební věži.

"Rád bych vyzvedl spolupráci s obcí Syřenov, která se o památku stará příkladně. Velmi dobré vztahy máme i s městem Lomnice nad Popelkou, hlavně s muzeem a kulturním střediskem, a hodně práce tu odvedl také archeolog Jan Prostředník z turnovského muzea, který je pro nás velkou oporou," zdůraznil Tomáš Šimůnek.

Nejstarší historie romanticky vyhlížející zříceniny hradu Kumburku, která leží asi pět kilometrů od Nové Paky a v minulosti ji opakovaně navštívili například Bohuslav Balbín nebo Karel Hynek Mácha, není dodnes zcela vyjasněna. Za zakladatele hradu je uváděn rod Markvarticů, který jej počátkem patnáctého století prodal Krušinům z Lichtenburka. Ti si hrad podrželi skoro sto let. Poté se tam vystřídala řada dalších majitelů, včetně například Albrechta z Valdštejna, který zdejší panství získal po konfiskaci majetků Smiřických. (jn)

Areál hradu Kumburku o víkendu ožil vystoupením šermířské skupiny ze Zlína, loutkářů, dobovou hudbou a ukázkou řemesel. Tradiční akci Kumburské svítání pořádalo sdružení pro záchranu hradu, které příští rok oslaví už dvacet let své činnosti. Díky práci