V jičínské lipové aleji se začalo kácet. Padne 237 stromů
29. 09. 2011 Zprávy foto: 3 « zpět
Jičín - Razantní proměnou prošla v minulých dnech část známé jičínské lipové aleje v prostoru před Valdštejnskou lodžií, kde začalo kácení prvních stromů v rámci rozsáhlé revitalizace dva kilometry dlouhého stromořadí. V jejím průběhu padne celkem 237 kusů dřevin, které odborníci doporučili odstranit. A desítky dalších stromů čeká ošetření v podobě ořezu.
Před začátkem zásahu tvořilo alej 928 stromů z původních více než 1100 kusů lip, které na počátku 30. let 17. století nechal ve čtyřech řadách vysázet vévoda Albrecht z Valdštejna. Současné stromy ale představují už třetí nebo čtvrtou generaci dřevin, a přestože věk nejstarších jedinců nepřesahuje 150 let, řada z nich je kvůli nedostatečné údržbě ve velmi špatném stavu.
Podle projektu bude po kácení následovat výsadba 425 nových stromů, stromořadí se tak zaplní o 188 kusů lip navíc, než se jich v aleji dosud nacházelo.
Podle vedoucí odboru životního prostředí na jičínské radnici Jany Muškové musí lidé počítat s tím, že provoz v aleji spojující Jičín s Valdicemi bude v průběhu kácení podle potřeby částečně omezen.
Navíc 74 poražených kmenů zůstane v aleji, respektive v blízkém Libosadu, ležet další tři roky. Důvodem je ochrana vzácného brouka páchníka hnědého, který žije v dutinách trouchnivějících stromů. Kvůli tomu, aby mohl dokončit svůj vývoj, bude v dalších letech na místě stát i 42 torz ořezaných stromů, a to tak dlouho, dokud to jejich zdravotní stav dovolí. Larva brouka se totiž vyvíjí čtyři roky včetně kukly.
Jičínská lipová alej, jejíž obnova v první etapě přijde na víc než pět milionů korun, byla v nedávné minulosti kvůli výskytu mimořádně četné populace páchníka hnědého zařazena na seznam evropsky významných přírodních území Natura 2000. Z těchto důvodů také kácení probíhá nezvykle mimo období vegetačního klidu. V České republice je přitom podle odborníků výskyt páchníka hnědého častější než v řadě jiných zemí Evropy, kde hlavně po druhé světové válce došlo k radikální obnově historických stromořadí. "V západní Evropě si všichni po druhé světové válce uklidili, vykáceli staré aleje a solitérní stromy, na jejichž místě vysázeli nové. Z tohoto důvodu například v Belgii už páchníka nenajdete," uvedl zoolog Jan Farkač.
Jičín za obnovu aleje zaplatí z městských peněz jen menší část, devadesát procent nákladů pokryje státní dotace. V ceně je například započítáno i odstranění pařezů a manipulace s torzy stromů. (jn)
Foto: Jiří Němeček


