Jičín - Bezmála už tisíc let pomáhají lazariáni, členové jednoho z nejstarších rytířských řádů světa, vážně nemocným nebo jinak trpícím. Lze snad ale v současné době považovat podobné aristokratické organizace za přežitek? S takovým názorem nesouhlasí nejvyšší představitel českého a moravského velkopřevorství lazariánů Aleš Bluma, který byl hostem devátého ekumenického festivalu, pořádaného jičínským sdružením Zebín. "Pomáháme potřebným, charita je naším hlavním posláním," zdůraznil.

Kdo by ovšem chtěl vstoupit do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, musí jako čekatel podstoupit dlouhou cestu. Jde o organizaci výběrovou a jejími členy mohou být pouze lidé, kteří přijali vyznání některé z oficiálních křesťanských církví. Právě o historii, poslání a také o přísných regulích řádu hovořil na úvod jičínského festivalu velkopřevor Aleš Bluma.

"Náš řád, jehož vznik je podobně jako u templářů, johanitů nebo Německých rytířů spojen s křížovými výpravami do Svaté země, byl od počátku zasvěcen péči a pomoci nemocným a chudým a obraně křesťanské víry a tradic a zásad křesťanské rytířskosti," říká Bluma. Od počátku se řádoví bratři starali o raněné a nemocné, ale jejich působiště bylo za hradbami Jeruzaléma, protože hlavní péči věnovali malomocným, lidem postiženým tehdy nevyléčitelnou leprou.

"Ale i nemocní, když bylo potřeba a pokud ještě unesli zbraň, šli do boje. Traduje se, že naši předchůdci v řádu byli nesmírně odvážní, a to především proto, že věděli, že jejich kroky vedou už pouze k Pánu Bohu. Když potom křesťané Jeruzalém ztratili, cesty jednotlivých rytířských řádů se rozešly. Ten náš přesídlil do Francie, kde král nabídl řádovým bratřím ochranu a ti začali budovat leprosária a hospice na evropské půdě," líčí velkopřevor.

Ta část řádu, kterou Bluma v České republice reprezentuje, dnes působí v desítkách zemí všech kontinentů, mimo jiné i v Zimbabwe, Thajsku nebo Japonsku. Současným velmistrem řádu je don Carlos Gereda y de Borbón, markýz de Almazán, pocházející z panovnického domu Bourbonů. Spirituální autoritou pak Řehoř III. Ladah, řeckokatolický melchitský patriarcha Jeruzaléma, Antiochie a celého Orientu. Po celém světě mají lazariáni dohromady asi 4800 řádových bratří a sester, v České republice necelých osmdesát.

"Zabýváme se tím, co jsme dělali po celá staletí. Tam, kde dosud přetrvává malomocenství, se staráme o malomocné, přičemž jediné leprosárium v Evropě máme v Rumunsku. U nás se věnujeme hlavně hospicové péči a uskutečňujeme také projekty na pomoc potřebným v zahraničí, například v Africe," popisuje.

Pro zajímavost dodává, že takzvaným bailivikem pro Čechy, pod něhož spadají komendy v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech a Hradci Králové, je více než stoletý Vilém Aster. "Možná někdo namítne, čím nebo jak může být stoletý člověk přínosem pro takovou organizaci. Mnozí budete možná překvapeni, ale i v tomto věku stále bez obtíží třikrát přeplave jezero v Sadské a občas mu to myslí lépe než mně," přidává Bluma s úsměvem.

O členství v řádu sv. Lazara se však mohou hlásit pouze lidé křesťanského vyznání. A každý, kdo požádá o vstup, musí také počítat s tím, že bude důkladně prověřován.

"Základní podmínkou je, že jste křesťan. Musíte mít křestní list, a pokud je dotyčný v manželském svazku, tak oddací list, který je potvrzen od některé námi uznávané církve, respektive požadujeme vyjádření farního úřadu, že dotyční manželé žijí křesťanským životem. To proto, aby k nám nepřišel někdo třeba pětkrát rozvedený a s nemanželskými dětmi," říká Bluma.

Čekatel se nejprve jeden až dva roky zúčastňuje života řádu, který pak zváží, zda kandidát je, nebo není vhodný pro členství. Dále musí mít žadatel také doporučení minimálně od jednoho člena řádu, svého patrona. "Teprve po uplynutí potřebné lhůty se pak dotyčný postulant stane řádným členem, děje se tak při investituře, což je církevní ekumenická slavnost," doplnil velkopřevor.

Podle regulí tak nešlechtický čekatel prochází dlouhou cestou. Po jednom roce až dvou letech může být přijat za člena. Po dvou až třech letech za důstojníka, po pěti letech se stává komturem. A rytířem je pasován po dalších třech letech. Příslušníci šlechty se stávají okamžitě rytíři po právu.

Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského na svých webových stránkách uvádí, že je zavázán k vyvíjení dobročinných, humanitárních a duchovních aktivit po celém světě. Každý jednotlivý člen je zavázán pomoci svému sousedu, všem potřebným, nemocným a vyděděncům. (jn)

Velkopřevor Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského Aleš Bluma (na snímku) byl jedním z hostů ekumenického festivalu v Jičíně, který se konal o víkendu a v sobotu měl na programu panelovou diskuzi na téma Církev, víra, služba lásky... D