Jičínsko - Udělejme přítrž nespravedlivému rozdělování daní, volají starostové vesnic a menších měst, kteří se hrozí, že příští rok kvůli úsporám klesnou příjmy obcí až o deset procent. Většinu peněz by tak spolykal běžný provoz a zajištění nejnutnějších služeb pro obyvatele, na další rozvoj by mohly obce zapomenout. Razantně proto tlačí na spravedlivější rozdělování daní, které představují hlavní zdroj jejich příjmů. Změnu si slibují od novely rozpočtového určení daní, kolem které se však rozhořel spor ve vládě.

"Teď se opravdu láme chleba, připravovaná novela rozpočtového určení daní je totiž pro obce nesmírně důležitá, jenže většina starostů nemá čas se jí zabývat a v médiích se často objevují nesprávné interpretace. Hledáme proto cestu, jak přesvědčit poslance, že jde o krok správným směrem zvlášť, když někteří poslanci problematiku dodnes nepochopili nebo se v ní špatně orientují," říká starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr.

Pro tamní radnici je nový způsob porcování daní žhavým tématem, lázeňské město by si totiž díky němu polepšilo asi o deset milionů korun.

A rozhodně není jediným, které by na nových pravidlech vydělalo, město Jičín by mohlo mít o pětadvacet milionů korun ročně navíc, Hořice a Nová Paka minimálně o patnáct milionů a například Kopidlno a Sobotka přibližně o šest milionů navíc.

Novela počítá s tím, že by se postupně ubralo čtyřem největším městům v republice - Praze, Brnu, Ostravě a Plzni, které dostávají od státu z vybraných peněz z daňových výnosů takzvaně na občana nejvíc, v součtu skoro tolik, jako všech šest tisíc dalších obcí dohromady. Praha nebo Ostrava se reformě nebrání, tamní magistráty ale odmítají, aby se tak dělo na jejich úkor, tvrdí, že snížení příjmů by pro ně mělo fatální důsledky. Největší města přitom dostávají na jednoho obyvatele zhruba čtyřikrát víc než malé obce. Na venkově proto řada starostů tvrdí, že jde o letité okrádání části obyvatel země.

"Dosavadní přerozdělování daní je doslova nehorázné, ve výši příjmů na občana jsou mezi Prahou a největšími městy v republice na jedné straně a ostatními obcemi na straně druhé propastné rozdíly," říká hořce například starosta Libáně Petr Soukup.

Podle Šubra by na nových pravidlech prakticky nikdo neprodělal. "Hlavně si polepší menší města a obce, které jsou teď znevýhodněny. Ministr financí navrhuje, aby se do systému převedla část peněz z různých dotačních fondů. S tím pouze souhlasím, protože dosavadní dotační politika státu vytváří pouze podhoubí pro korupci. Obce nebudou muset shánět podivné dotační tituly a navíc budou moci začít plánovat s výhledem na několik let dopředu. V našem případě bychom si mohli dovolit například investovat do obnovy komunikací a do dalších potřebných akcí, které stále odkládáme," podporuje novelu Šubr.

Skutečnost, že je finanční situace některých měst už nyní kritická, podle něj dokazuje řada razantních opatření. "Některé obce už opravdu nemají peníze, zavírají třeba knihovny nebo ruší městské policie. Pro některé z nich je to opravdu otázka bytí a nebytí."

Jinou formu rozdělování peněz z vybraných daní podporuje i starostka Pecky Hana Štěrbová. "Stoprocentně to uvítám, měli bychom o téměř tři miliony korun ročně navíc, což jsou pro nás velké peníze," říká Štěrbová.

Podle starosty Hořic Ivana Doležala jsou nejvíce znevýhodněny obce od tisíce do deseti tisíc obyvatel. "Novelu podporuji, protože pomůže zmírnit rozdíly v příjmech, vždyť i města naší velikosti zajišťují různé služby pro okolní obce v regionu, ať už jde o zdravotnictví, kulturu a podobně," míní Doležal. I proto podle něj chtějí starostové hromadně oslovit poslance a senátory v Královéhradeckém kraji, aby změnu rozpočtového určení daní podpořili. (jn)