Jičín - Minulost skalního hradu Pařez v blízkosti Prachovských skal zůstává dodnes obestřena tajemstvím. Odborníci stále nemají například jasno, kdo jej vystavěl a ani co bylo příčinou jeho zániku.

Nejnovější poznatky ohledně stavebního vývoje a života na hradu Pařez představil na páteční přednášce Martin Nechvíle v Jičíně. Archeolog a specialista na problematiku středověkých panských sídel, který se skalním hradům Českého ráje věnuje dlouhodobě, byl hostem sdružení Jičínská beseda.

Čím vás zřícenina hradu Pařez zaujala?

Hrad mě zaujal v několika věcech, hlavně tím, že o něm dodnes skoro nic nevíme. Nevíme téměř nic o jeho majitelích, o jejich postavení a ani o dalších souvislostech. Zaujala mě také jeho stavební podoba, protože to není ani skromná tvrz a není to ani klasický hrad.

Kam byste Pařez po stavební stránce a jeho vlastníky po stránce společenské zařadil?

Tvrze se vyznačují tím, že se nacházely na okraji vesnic a většinou v nich sídlili majitelé té vesnice. Takže lze předpokládat, že i páni z Pařezu byli minimálně majiteli nedaleké Pařezské Lhoty a další majetky měli asi i v Mladějově. Nicméně nepostavili si tvrz, ale sídlo, které můžeme nazvat malým hradem. To svědčí o určité ambici stavitelů budit dojem vyšší šlechty. Proto nelze zcela zamítnout ani hypotézu, že v listinách uváděný Petr z Pařezu mohl být jedním z příslušníků kostecké větve rodu Vartenberků, a to právě díky té ambiciózní snaze vypadat na úrovni. Jinak co se týká fortifikace, Pařez toho zase mnoho nenabízel, přece jen zčásti to byl dřevěný hrad, takže jeho zapálení nebylo příliš složité. Nenachází se ani na výrazně strategické poloze. Myslím si, že jeho stavitel pocházel spíše z méně významných šlechtických kruhů, nicméně stavební náročností hradu chtěl ukázat, že aspiroval do vyšších kruhů a že k tomu disponoval potřebnými prostředky. Zkrátka že už není jen řadový zeman, ale že je někým víc. Pařez můžeme srovnat třeba s Valečovem, byť ten je stavebně o něco náročnější a také větší.

Kolik máme zatím k dispozici historických pramenů a co nám o hradu Pařez říkají? Kam ho můžeme na pomyslné časové ose zařadit?

Máme celkem tři písemné zmínky. Nejstarší je z roku 1372, ve které je uváděn Petr z Pařezu. Tato zmínka se ovšem vůbec nevztahuje přímo k hradu, jde pouze o přídomek. Petr z Pařezu zde vystupuje pouze jako jeden z těch, kdo schvalují umístění kněze k mladějovskému kostelu. Kromě něj tam jsou zmiňováni další čtyři šlechtici. Zprávy obdobného charakteru jsou i z let 1403 a 1430. V nich se objevují jména Ctibor z Pařezu a Jan z Pařezu. Ale o hradu Pařez jako takovém nevíme téměř nic, žádná zpráva se o něm vyloženě přímo nezmiňuje.

Můžete alespoň říct, jak dlouho hrad existoval?

Zhruba od druhé čtvrtiny čtrnáctého století do první poloviny patnáctého století. S velkým otazníkem by bylo možné to takto specifikovat, minimálně na základě archeologických nálezů, které tuto interpretaci umožňují. A ani písemné prameny tomu neodporují. Velká otázka je, jakým způsobem hrad zanikl. Jako jedno z možných vysvětlení se nabízí, že byl zničen v období husitských válek, ale těžko říct, nakolik je to pravděpodobné. Zánik hradu mohl skutečně přijít v době husitských válek, protože těch bitev v okolí bylo hned několik, například v dubnu 1423 na vrchu Gothard u Hořic zvítězil Jan Žižka nad vojskem Čeňka z Vartenberka. Šarvátek v okolí byla však celá řada a ani historické prameny je všechny nezaznamenaly, konkrétně k Pařezu se ale žádná vztáhnout nedá. O velké množství pramenů jsme bohužel přišli v roce 1541, kdy vyhořel Pražský hrad a shořely zemské desky, jeden z nejcennějších historických středověkých archivů.

Podařilo se na Pařezu při archeologických výzkumech najít nějaké artefakty?

Největší penzum tvoří klasická kuchyňská keramika. Zajímavé jsou i náročnější nálezy, olověný terčík nebo kostěný terčík s rytou výzdobou. To naznačuje, že mobiliář byl velice pestrý a také tam mohly být velice luxusní artefakty, například různé šperkovnice. Významný je i nález pražských grošů Václava IV., které byly objeveny patrně někde v prostoru věže. Bohužel tento nález z čtyřicátých let minulého století je nezvěstný, protože skončil neznámo kde a není ho možné prozkoumat. To vše ale svědčí o tom, že tato lokalita měla v rámci regionu svůj význam.

Jaké máte vysvětlení pro název hradu?

Jedna z alternativ je, že ho lze s největší pravděpodobností odvodit od vzhledu skalního suku, který svým tvarem připomíná pařez. Hrad se i ve středověku jmenoval Pařez, protože máme k dispozici predikáty Petra, Jana a Ctibora z Pařezu. Také na starých mapách je tato lokalita zmiňována jako Pařez nebo U Pařezu.

Je docela pozoruhodné, kolik hradů se v Českém ráji a okolí nachází. Jejich počet je nezvykle vysoký i v rámci celé republiky...

Jen na území Čech je evidováno zhruba 640 hradů, což je výjimečné i v evropském kontextu. Pravděpodobně to souvisí s několika okolnostmi, se způsobem pozemkové držby, s její určitou rozdrobeností. A také asi s ambicí šlechticů v druhé půlce třináctého a počátku čtrnáctého století, aby měl každý své sídlo, které se snažil stavět takříkajíc co nejdál a co nejvýš, aby byl vidět. To ale jistě platilo i pro západní Evropu. V Čechách k tomu patrně přispěla i skutečnost, že těch přírodních útvarů, které umožňovaly vystavět hrad například na pískovci, byla celá řada. I v rámci samotných Čech lze nalézt určité oblasti, kde je koncentrace hradů vyšší, k nim se řadí právě i Český ráj. Ale skutečné příčiny, proč tomu tak je, jsou stále otázkou bádání a dohadů. Je dost možné, že definitivní odpověď asi nikdy nezískáme.

Řada hradů byla v minulosti rozvalena a do současnosti se z nich zachovala jen jejich torza. Dá se ještě dnes objevit pozůstatek nějakého hradu?

Třeba před asi osmi lety se podařilo objevit nový hrad u Branžeže. V tomto případě je potřeba říct, že se nenašly žádné pozůstatky zděných konstrukcí, pouze tesané podvalí věže a desítky tesaných draží, takže tato tvrz - či malý hrad - byla převážně dřevěná. Takových lokalit může právě pískovcová krajina skrývat ještě celou řadu. Podle různých statistik naopak každých deset až patnáct let jeden hrad zcela zaniká, což je někdy způsobeno výstavbou, jindy nedostatečnou údržbou. Vzhledem k jejich množství a nemalým finančním nákladům se totiž o hrady nechce často nikdo starat. V řadě případů jsou například na pozemcích Lesů České republiky, které se naštěstí jako správci konečně k této problematice staví přívětivěji. Nejhorší je, když hrad nikomu nepatří, když se k němu nikdo nehlásí. Často jsou v majetku obcí a různých občanských sdružení, což je ten lepší případ, protože na jejich záchranu a revitalizaci lze získat dotace, neboť část hradů je památkově chráněných. (jn)

Archeolog Martin Nechvíle na pozvání Jičínské besedy představil v pátek na přednášce v jičínském zámku nejnovější badatelské poznatky o skalním hradu Pařez, z něhož se do dnešní doby dochovaly zbytky zdiva, zříceniny hranolové věže a prostory vytesané ve