Jičín - Postupný zánik hrozí řadě škol na venkově a v menších městech. Do existenčních problémů je může dostat plánovaná změna financování, kterou připravuje ministerstvo školství. Pro přidělování peněz se totiž podle kritizovaného návrhu chystá zvýšit limit minimálního počtu žáků ve třídě, z dnešních sedmnácti až na šestadvacet.

Na případná rizika jako první na Jičínsku upozornila soukromá škola ve Veliši, která minulý týden uspořádala informativní setkání pro rodiče, starosty a ředitele dalších škol.

"Skutečně hrozí, že kvůli menšímu počtu žáků školy na venkově a v malých městech zaniknou. Už dnes totiž některé z nich nesplňují ani současný limit, který je sedmnáct žáků ve třídě," upozorňuje ředitel velišské školy Jan Jiterský. "Představa, že z menších úplných škol uděláme malotřídní a jednotřídní, které budou mít optimálně naplněné třídy, je ale v praxi nereálná."

Jiterskému vadí, že o tak zásadní reformě financování regionálního školství ministerstvo dopředu dostatečně neinformovalo. Vytýká mu, že základní materiál sice vznikl už v květnu a v září byl připraven k poradě ekonomických ministrů, ale teprve až koncem listopadu po schválení ve vládě se koncepční dokument dostal na veřejnost. "A protože vznikla velká iniciativa na odpor, ministerstvo představilo další materiál k odborné diskuzi, ovšem s nejzazším termínem k vyjádření do 12. ledna, což vzhledem k obrovskému dopadu reformy považuji za zcela neadekvátní," zlobí se Jiterský. "V dokumentu se píše, že jeho smyslem je podpořit malotřídní venkovské školy, jenže když se tam dosadí konkrétní čísla a konkrétní situace, tak to vychází katastrofálně pro všechny školy, které mají méně než 230 žáků. Úplně nejhůř to vychází pro plně organizované školy, které mají v každém ročníku pouze jednu třídu a nedosahují v průměru šestadvaceti žáků ve třídě, ale jen sedmnácti. Těm ministerstvo rovnou radí, aby zrušily druhý stupeň a podpořily třídy na prvním stupni kvůli dosažení optimálního počtu žáků ve třídě."

Už nyní řada obcí doplácí na provoz škol nemalé peníze ze svého rozpočtu, protože nesplňují požadovaná kritéria. Sto procent nákladů jim stát proplácí v případě, že má škola dva stupně a sedmnáct dětí v každé třídě. Jinak musí školské zařízení dotovat: podle statistik přitom obce v průměru připlácí na mzdy pedagogů přes šestatřicet tisíc korun na jednoho žáka. Napříště by to znamenalo další razantní zvýšení výdajů z obecních rozpočtů.

Že může mít reforma vážný ekonomický dopad na vesnice, potvrdilo pro NN i několik starostek a starostů, podle kterých už dnes mají některé obce dost starostí, aby provoz škol finančně utáhly. Minimálně tak prý hrozí zavírání druhých stupňů.

"Například u soukromých škol je dnes nastaven konkrétní normativ na jednoho žáka, což je podle mě jediný spravedlivý princip, naprosto průkazný a průhledný způsob financování. Každý zřizovatel si může říct, jestli upřednostní kvalitu ve vzdělávání tím, že si udrží nízký počet žáků ve třídě a potřebné peníze na provoz si sežene jinde. V nové koncepci ale navíc není nikde řečeno, zda nás v případě nesplnění nového požadavku například nevymažou ze sítě škol," obává se Jiterský.

Varuje také, že v okamžiku, kdy se zruší druhé stupně na malých školách a z plně organizovaných devítiletých škol se stanou malotřídky, vznikne další skupina rodičů, kteří se rozhodnou děti přesunout jinam. Tím znovu naroste i tlak na spojování ročníků, což podle něj problém zacyklí.

"V důsledku to bude znamenat zvýšení dojezdové vzdálenosti dětí za základním vzděláním a tím zvýšení nákladů domácností na dopravu. Zhorší se také možnosti individuálního přístupu k žákům, kteří od učitelů nebudou moci dostat takovou péči, jakou by si zasloužili. Na jedné straně se u nás volá po zvýšení kvality výuky a zvýšení prestiže českého školství, ale na druhé straně podnikáme z ekonomických důvodů kroky, které na velmi dlouhou dobu rozvoj zbrzdí. Všichni víme, že je potřeba šetřit, ale reforma by se měla uskutečnit až po důkladné diskuzi," kritizuje návrh Jan Jiterský.

Reforma financování by měla začít platit od ledna 2013. Letošní školní rok je tak zřejmě poslední, kdy se školy a obce řídí podle stávajícího systému. Proti ministerskému návrhu však vznikají petice, jednou z prvních byla takzvaná Velhartická výzva, k níž se připojila i škola ve Veliši. (jn)