Jičín - Se zamítavým stanoviskem odešla firma Orchideus od stavebního úřadu v Jičíně, kde požádala o vydání územního povolení na výstavbu kontroverzní bioplynové stanice v areálu bývalé mlékárny na okraji Jičína. Zatímco úředníci tvrdí, že záměr není v souladu s územním plánem města, investor je opačného názoru. Proto se odvolal ke krajskému úřadu.

"Územní plán není jednoduchá záležitost, proto jsme si vyžádali i stanovisko od kolegů z odboru územního plánování na městském úřadě. A na základě posouzení všech skutečností jsme došli k závěru, že záměr bioplynové stanice není v souladu s územním plánem města. Žádost firmy Orchideus o vydání územního rozhodnutí jsme proto zamítli," potvrdil šéf jičínského stavebního úřadu Otto Zákoucký.

S tím však společnost Orchideus nesouhlasí. "Podle našeho názoru je projekt v souladu s územním plánem, protože je situován do prostoru, který je v územním plánu veden jako zóna pro výrobu a skladování," řekl Vojtěch Drahoňovský z firmy Orchideus. "Stavební úřad se vůbec nevypořádal s našimi argumenty a své rozhodnutí také nijak nezdůvodnil," namítá Drahoňovský, který současně vyslovil domněnku, že úřad v tomto případě není nestranný, ale je pod vlivem vedení radnice, která od počátku projekt bioplynové stanice odmítá.

Vedení radnice v čele se starostou Martinem Pušem dalo opakovaně najevo, že si bioplynovou stanici v areálu bývalé mlékárny nepřeje, neboť ji vnímá zejména jako budoucí zdroj zápachu a dopravního zatížení. Podobný názor má i několik stovek obyvatel, kteří se podepsali pod petice proti výstavbě.

Podobné obavy však nesdílejí odborníci. Na základě jejich vyjádření totiž kraj v roce 2010 vydal souhlasné stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí.

Projekt bioplynové stanice za zhruba 140 milionů korun původně představila místní organizace Českého svazu ochránců přírody Křižánky, která ho však předloni převedla na společnost Orchideus, v níž jako jednatel působí i dlouholetý člen ČSOP Křižánky Vojtěch Drahoňovský.

Zařízení s uzavřeným procesem fermentace bez odvodu plynných látek do ovzduší by zpracovávalo asi 21 tisíc tun bioodpadu za rok a spalováním plynu z rozloženého odpadu by zároveň vyrábělo teplo a elektrickou energii. (jn)