Holovousy - Ovocnářský výzkumný institut za necelých 600 milionů korun začne ještě letos vyrůstat v Holovousích. Díky projektu, který je financován hlavně z evropských peněz, vznikne špičkové pracoviště ovocnářského výzkumu a vzdělávání, jehož cílem je mimo jiné posílit konkurenceschopnost českých ovocnářů. Stavba nového areálu, do něhož se přestěhuje místní výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, který nyní sídlí v pronajatém holovouském zámku, má být dokončena v roce 2015.

"Jde o jediný projekt svého druhu v rámci zemědělství v České republice, ostatní evropské projekty financované z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se týkají jiných oblastí, například nanotechnologií nebo medicíny," říká Václav Ludvík z ovocnářského ústavu.

V průběhu tří let dojde na pozemcích o rozloze asi 1,2 hektaru nedaleko současného ústavu k výstavbě nových laboratoří, pracoven a kanceláří, nového skleníku s regulovanou teplotou a závlahou, technického zázemí a skladu obalů. Souběžně proběhne i rekonstrukce stávajícího skladu ovoce. Investice dosáhne bezmála 570 milionů korun, z toho pětaosmdesát procent zaplatí Evropská unie a zbytek pokryje státní dotace.

"Projekt počítá i s pořízením špičkového přístrojového vybavení a také s personálním posílením o dalších třicet pracovníků. Počítáme s rozšířením našeho výzkumného týmu o patnáct odborníků s vysokoškolským vzděláním a o dalších patnáct techniků," upřesnil ředitel ústavu Jaroslav Vácha.

V Holovousích očekávají, že projekt pomůže zkvalitnit a rozšířit výzkum v oblasti ovocnářství a tím také podpořit konkurenceschopnost tradičního českého odvětví na evropském trhu. Středisko se má zaměřit na šlechtění odrůd, uchování genofondů nebo vývoj lepších postupů v pěstování jádrovin a peckovin. "I když to možná vyzní poněkud nepatřičně, stojím si za tím, že ovoce u nás umíme dělat zdravější než třeba západní Evropa. V teplejších oblastech, například v Itálii nebo ve Francii, jsou chemické vstupy do technologie výroby podstatně vyšší," poznamenal Ludvík.

Starostka Holovous Martina Berdychová výstavbu výzkumného institutu vítá. I když zároveň připouští, že má obavu, jaký bude další osud zámku, ve kterém ústav nyní sídlí.

"Když tady výzkumný ústav zůstane a bude se dál rozvíjet, tak je to pro obec jednoznačně plus. Mimo jiné i proto, že na projekt jsou navázané i další ekonomické aktivity a rozšíření počtu pracovních příležitostí, a to nejen o místa vědeckých pracovníků," říká.

Nejistá naopak zůstává zatím budoucnost holovouského zámku, o kterém se prý v poslední době intenzivně jedná. "Zámek má pět vlastníků, takže jednání jsou docela složitá. Rozhodně nás stav historického objektu trápí. V zámeckém parku jsme už přikročili k záchranným pracím, které se týkaly náletových dřevin. A majitele se snažíme dotlačit k tomu, aby se degradace celého areálu dál neprohlubovala. V každém případě máme obavu, co bude se zámkem a sousedním statkem dál. Dokonce jsme zvažovali, že bychom do celé záležitosti aktivně vstoupili, protože zámek je dominantou centra obce," vysvětluje Martina Berdychová. (jn)

Výzkumné cíle projektu

* studium nových biotechnologických metod uchování genofondů,

* monitorování pěstitelských zásahů z hlediska životního prostředí (minimalizace chemických vstupů v pěstitelských technologiích),

* výzkum nových metod integrované ochrany,

* vývoj moderních postupů v ozdravování,

* výzkum nových trendů v organickém pěstování ovoce,

* zefektivnění metod výběru perspektivních odrůd a genotypů na základě analýzy a studia genových markerů,

* stanovení optimálních agrotechnických zásahů,

* výzkum efektivních směrů ve skladování ovoce

K doplňujícím výstupům projektu patří například poskytování poradenské služby pěstitelům, školkařům či státní správě. Výsledky výzkumu budou předávány ovocnářské praxi prostřednictvím odborných časopisů, metodikami nebo organizováním ovocnářských seminářů. Zdroj: VÚŠO Holovousy