Jičín - Novou turistickou atrakci chce ještě letos připravit pro návštěvníky Valdštejnské lodžie tamní kastelán Jiří Vydra. Jeho cílem je zpřístupnit sklepení pod raně barokní památkou, kde by měla vzniknout nová expozice, jejíž obsah by tvořily převážně světelné a zvukové efekty.

"Běžní návštěvníci vůbec nevědí, že tady nějaké sklepení existuje, proto jsem je tam začal příležitostně vodit a také tam uspořádal prvních pár akcí, protože podzemní místnosti mají specifickou atmosféru," říká kastelán Jiří Vydra. "Venkovní areál Čestného dvora a prostory v lodžii oživila expozice, kterou vytvořil Robert Smolík. A podle mého názoru je obrovská škoda nevyužít podobným způsobem i sklepení, které mě od začátku fascinuje."

Kastelán počítá s tím, že tam vytvoří expozici se světelnými a zvukovými efekty s odkazy na astronomickou a astrologickou tematiku, kterou se Valdštejn zabýval a jíž je věnována i stávající výstava v nadzemní části prohlídkového okruhu.

Aby se plány na rozšíření návštěvní trasy o podzemní prostory mohly uskutečnit, bude však potřeba pořídit nejprve přístupové schodiště, po kterém by návštěvníci mohli do sklepení sestoupit z haly, která se nachází v úrovni terasy lodžie.

"Vybudovali bychom provizorní dřevěné schodiště, jehož podoba je zatím předmětem diskuze, ale ještě před tím bychom tam mohli instalovat už nějaké použité," dodává Vydra. "Lodžie nebyla v minulosti nikdy dokončena a dodnes nemáme ani jasnou představu o rozsahu původně plánované stavby, z níž byla realizována jen část.

Podle závěrů badatelských výzkumů nelze však pochybovat o tom, že tady původně monumentální oválné schodiště existovalo, možná jedno z největších v Evropě. Propojovalo jednotlivé úrovně stavby od sklepa přes přízemí možná až k podkroví, jako symbolický výstup k nebi, případně i nějaké zamýšlené hvězdárně," uvedl kastelán.

Právě kvůli výstavbě provizorního schodiště z úrovně terasy a nového bočního vchodu do sklepení probíhal v minulých dnech v těchto podzemních prostorách archeologický průzkum. Ten je z pohledu památkářů nezbytný, protože teprve na základě jeho výsledků bude možné určit, v jakém rozsahu lze snížit a zarovnat terén ve sklepení, tvořený hliněnou podlahou.

"Při revizi archeologických sond jsme zjistili, že prvních zhruba třicet centimetrů po celé ploše půdorysu tvoří navážky, ale hned pod touto vrstvou jsme objevili pár drobných úlomků kostí, a hlavně keramické střepy, které lze předběžně datovat do 17. století," říká archeolog Tomáš Zavoral.

Zpřístupnění sklepů není však jediným letošním záměrem, k dalšímu oživení památky by mělo přispět také otevření linorytové dílny a kavárny s občerstvením a menší knihovnou. Návštěvníci by si tak mohli zapůjčit knihy po dobu prohlídky barokního areálu, kde bude začátkem sezony nově zaveden placený vstup. (jn)