Sobotka - K razantnímu kácení stromů se schyluje v lesoparku pod zámkem Humprecht. Na svazích kolem známé barokní dominanty s netradiční věží oválného půdorysu by tak mohly padnout desítky kusů dřevin. Zatím ale není jasné, kdy a zda vůbec se radnice do těžby pustí.

"Kvůli lesoparku jsme minulý týden na jednání zastupitelstva zahájili velkou rozpravu, která bude pokračovat určitě ještě několik týdnů. Konečné rozhodnutí nepadlo," prohlásil sobotecký starosta Stanislav Tlášek.

Se studií obnovy lesoparku se ještě asi měsíc mohou lidé seznámit na radnici, kde si navrhované změny zahradního architekta Karla Drhovského mohou podrobně prohlédnout a současně se k nim vyjádřit.

"Tématu lesoparku budeme nepochybně věnovat i další pracovní a veřejné zasedání zastupitelstva. Do té doby chceme vyslechnout maximum názorů," konstatuje starosta.

Debata o obnově parku pod soboteckým zámkem není novinkou, příležitostně se o ní mluví už dvě desetiletí, minimálně od poloviny devadesátých let. Podle kastelánky Humprechtu Dagmar Faměrové je zásah nezbytný, protože stávající zalesnění začíná být kvůli stáří a havarijnímu stavu některých stromů nebezpečné.

"Zhotovení studie jsem iniciovala ze tří důvodů. Jednak se ztrácí výhled ze zámeckého ochozu, který je zastíněn už asi z jedné třetiny, a pokud nedojde k nějakému zásahu, tak bude výhled časem zastíněn úplně. Dále se ztrácí i krajinotvorná funkce Humprechtu jako významné dominanty, což je také závažná záležitost. Ale úplně nejdůležitější důvod, kvůli kterému je potřeba začít něco dělat, je havarijní stav starých a suchých stromů, které by mohly ohrozit návštěvníky," zdůraznila Faměrová.

Les, v němž převažují listnaté stromy, by se proto podle ní měl v první fázi "pročistit" alespoň v místech, kterými procházejí přístupové trasy k zámku.

"Stanoviska památkářů a dalších odborníků k návrhu pana Drhovského jsou kladná, nicméně předpokládá opravdu radikální zásah. Proto je potřeba důkladně zvážit všechny názory. Bylo by dobré, aby se vyjádřilo i co nejvíc občanů," míní Tlášek. Domnívá se, že případné lesnické práce by začaly nejdříve v příštím roce. Jejich zahájení však mohou odsunout očekávané náklady v celkové výši přes pět milionů korun. "Jde o hodně peněz. Ale jednou z možností je, že bychom projekt naplňovali po etapách, podle finančních možností města," naznačil starosta.

Původní zámecká obora měla rozlohu kolem padesáti hektarů, současný lesopark se rozkládá na ploše zhruba čtrnácti hektarů a plánované kácením by probíhalo v rozsahu asi čtyř hektarů.

V někdejší oboře chovali Černínové na přelomu 17. a 18. století lovnou zvěř. Poté, co od nich zámek odkoupil rod Netolických, obora pustla, zarůstala a poslední zbytky včetně obvodové zdi zmizely se stavbou železniční trati na začátku dvacátého století. (jn)