Jičínsko - Poplatek za odvoz odpadků by mohl od příštího roku stoupnout až na 1000 korun za obyvatele a rok, tedy na dvojnásobek současného maxima. Obce mohou sazbu zvýšit od ledna díky novele zákona o místních poplatcích. Oslovení starostové na Jičínsku skokové zdražení těchto služeb ale vylučují, podle nich k tomu zatím není důvod, ačkoliv na likvidaci odpadů v některých případech doplácejí i statisíce korun.

"U nás zvýšení poplatku za odpad neplánujeme. Nyní vybíráme pět set korun, tedy současné maximum. Sice nám to nepokrývá skutečné náklady, ale ten rozdíl není zase tak velký," říká například starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr.

"Raději se snažíme rozšířit možnosti třídění, nově tu máme kontejnery na použitý textil a před pár lety jsme otevřeli sběrný dvůr, kam lidé odvezou poměrně hodně věcí. O to méně pak zatěžují systém komunálního odpadu a díky tomu se náklady na likvidaci snížily v přepočtu na občana na 550 korun za rok. Řekli jsme si, že těch ztrátových padesát korun město už unese a poplatek zvyšovat nebudeme. Od kolegů z jiných měst však vím, že uvažují o zvýšení na sedm až osm set korun," líčí Šubr.

Podle něj se třídění lidem vyplácí a tato motivace může být od ledna ještě silnější. Poplatek se totiž skládá ze dvou částí. Zatímco za svoz netříděného odpadu budou moci obce taxu zvednout z nynějších 250 až na 750 korun, sazba za tříděný odpad ve výši 250 korun zůstane i příští rok stejná.

Skutečnost, že třídění odpadů šetří kapsu obyvatelům, dokazuje i případ Dobré Vody u Hořic. "Pro nás zvýšení poplatku za svoz zatím není aktuální, občané v současnosti platí 380 korun, což nám pokrývá náklady s tím spojené. K tomu nám je snižuje odměna za vytříděné komodity od Eko-komu," říká dobrovodská starostka Jana Němečková. "Zatím ale nevím, jak dopadne kalkulace za letošní rok, protože k určitému navýšení vstupů došlo. Je tedy možné, že příští rok výši poplatku zvedneme, ale domnívám se, že nepůjde o nic razantního," dodala.

Výrazné zvýšení poplatku nechystá ani jičínská radnice, kde lidé platí necelých pět set korun za rok. "Zatím jsme nevyužili ani zákonem povolenou maximální sazbu. A pokud budu mluvit za ODS, tak ve volebním programu jsme se zavázali, že nechceme zvyšovat daňové zatížení občanů. V žádném případě proto nebudu iniciovat nějaké razantní navýšení. Odpadové hospodářství máme prostřednictvím Technických služeb ve svých rukou a nic nás nenutí, abychom museli poplatek skokově zvyšovat," prohlásil starosta Jičína Martin Puš.

V řadě obcí se přitom zákon o poplatcích tamních obyvatel vůbec nedotkne, svoz odpadu totiž hradí formou takzvané známky za popelnici. "Změna poplatku se nás opravdu netýká, pokud zastupitelé nerozhodnou jinak a poplatek nově nezavedou," říká holovouská starostka Martina Berdychová.

Také v Holovousích se ale obec snaží, aby lidé odpad separovali, zdarma jim proto například rozdává pytle na tříděný sběr. "Domácnosti tlačíme hlavně k tomu, aby odpad třídily, protože o kolik méně zbytkového odpadu vyprodukují, tím nižší mohou mít výdaje. Jediné, co zatím nemáme vyřešené, je biologický odpad," popisuje Berdychová.

Podobná situace panuje i v Libáni. "Nastavili jsme systém plateb podle velikosti nádoby a četnosti svozu s tím, že cena vůči občanovi koresponduje s náklady, které nám účtuje svozová firma. Přijde mi to docela spravedlivé, o zavedení poplatku na hlavu neuvažujeme," říká libáňský starosta Petr Soukup.

Zcela jiný trend razí radnice v Nové Pace, kde lidé mají svoz odpadu zdarma, a na této strategii podle packého starosty Rudolfa Cogana nic nezmění ani novela zákona. "Poplatek jsme na základě koaliční dohody zrušili a tento stav nemáme v úmyslu měnit. Podle mého názoru by však obec při stanovení tohoto poplatku měla mít úplnou volnost, jinak je to zásah do samosprávy. Poplatek za odpad je jednoznačně daň z hlavy a jako taková je nejefektivnější, protože se jí nedá uniknout," líčí Cogan.

Poslanci, kteří novelu předložili, ji zdůvodňují tím, že obce na likvidaci odpadů stále více doplácejí a současná maximální sazba se neupravovala už deset let. (jn)