Borovnice - Na pomezí Jičínska a Trutnovska se v blízké budoucnosti opět roztočí lopatky větrného mlýna, který bude jediný svého druhu v Čechách. Funkční repliku větrného mlýna sloupové konstrukce by v Borovnici chtěli uvést do provozu už příští rok.

"V současnosti je podobná stavba nejblíž na Moravě. Přitom jen v Borovnici stávalo kdysi pět takových mlýnů. Rádi bychom se vrátili ke kořenům a k tomu, co nám tu naši předkové zanechali, jenže vlastní neuvážeností jsme o to přišli," říká Josef Bušák, starosta této podkrkonošské obce.

Místní chtějí postavit věrnou a plně funkční repliku alespoň jednoho z původních mlýnů, který byl koncem šedesátých let minulého století rozebrán a z Borovnice odvezen jako technická památka ke konzervaci do Hostinného pro kdysi plánovaný skanzen v Dolánkách u Trutnova. Později byl převezen do Vrchlabí a nakonec podle starosty skončil doslova na hromadě dřeva v depozitáři skanzenu v Kouřimi. Z dochovaných zbytků prý už dnes ale nelze nic použít.

První práce na netradičním záměru začaly v Borovnici už v loňském roce, kdy obec ve spolupráci se sdružením Větrák nechala vybudovat přístupové cesty s parkovištěm k budoucí turistické atrakci na nejvýše položeném místě v Borovnici s výhledem na nedaleký hrad Pecka.

"Za tímto účelem se nám podařilo získat prostředky z rozpočtu Královéhradeckého kraje, ale protože se nejedná o památku, nýbrž o repliku, je šance čerpat peníze na vlastní mlýn téměř nulová. Proto jsme jeho stavbu pojali jako pořízení inventáře nové naučné stezky Za zlatem a větrnými mlýny. Doufáme, že alespoň část nákladů nám pokryje případná dotace, o kterou letos žádáme."

Několikakilometrová naučná stezka mezi Borovnicí, Vidochovem a Stupnou bude totiž mapovat nejen zaniklé větrné mlýny, ale také areál bývalých středověkých zlatých dolů ve Zlatnici, kde bude už příští měsíc nově otevřena zrestaurovaná křížová cesta, kterou vandalové poničili.

"Na křížovou cestu jsme získali peníze výhradně z darů od občanů, dotaci bychom tedy použili na pořízení odpočinkových zastavení a informačních tabulí, které budou sloužit k orientaci návštěvníků a které je zavedou do míst, kde se v krajině těžilo zlato a stávaly větrné mlýny."

Replika jednoho z původních celodřevěných patrových mlýnů přijde asi na 2,7 milionu korun, obec však z dotačních fondů může čerpat maximálně jeden a půl milionu, z toho navíc nejméně třetinu použije na vybudování naučné stezky. Chybějící peníze tak zřejmě uvolní z vlastních zdrojů.

Na místě původního mlýna, který byl v provozu ještě v první polovině minulého století, byla před pár lety umístěna pamětní deska, která návštěvníky seznamuje s historií větrného mlynářství v regionu. (jn)