Nová Paka - Starý lokál s výčepním pultem a stolem pro štamgasty vévodí nové expozici v Suchardově domě, kde se návštěvníci mohou přes léto seznámit s historií Pivovaru Nová Paka. Poslední velký podnik svého druhu v regionu letos slaví 140 let od zahájení výroby zlatavého moku, při té příležitosti muzeum otevřelo výstavu, kde várečnou tradici připomíná řada exponátů, fotografií a dokumentů.

"Jde sice o nadsázku, která neplatí doslovně, ale přesto lze říct, že stejně jako v České republice těžko najdete rodinu, kde by někdo v její minulosti nebyl ajznboňákem, tak v Nové Pace stěží najdete domácnost, v níž by někdo za posledních 140 let neprošel pivovarem. Vztah místních lidí k pivovaru je jistě hodně silný, ostatně jde o nejdéle kontinuálně fungující firmu v našem regionu, což samo o sobě budí obdiv," zdůraznil ředitel novopackého muzea Robert Novotný.

Nově otevřená expozice mapuje nejen 140 let trvající tradici packého pivovaru, ale svým pojetím evokuje také atmosféru starých hospod. Návštěvníci sobotní vernisáže tak mohli přímo v sále usednout k dřevěnému stolu, popíjet lahvové pivo a poslouchat živou hudbu.

"Kde si dnes u piva poslechnete harmoniku? Přitom ještě v osmdesátých letech patřili muzikanti k běžnému koloritu mnoha českých hospod," podotýká s úsměvem Novotný.

Dodal, že výstavu tvoří nejen archivní materiály packého pivovaru, ale vznikala také za přispění regionálního muzea v Jílovém u Prahy nebo pivovarského muzea v Kostelci nad Černými Lesy. "Díky zápůjčkám jsou tady k vidění i atraktivní exponáty ze starší doby, které se v Nové Pace bohužel nedochovaly až v takové míře," vysvětluje Novotný.

Návštěvníci se zároveň seznámí s tradicí pivovarnictví na Novopacku, která sahá mnohem hlouběji do historie. Někdejší měšťanský pivovar se sladovnou, jehož základní kámen byl položen v roce 1871, totiž navázal na právo várečné, které je známé v bezpočtu měst a obcí už od středověku.

"Právo sladovat, vařit a čepovat pivo měli i místní občané, byť se nesdružovali v cechu. Proto je na výstavě třeba i připomínka cechovního statutu z Turnova, kde byli sladovníci a vodovaři. V Nové Pace se ho vzdali na začátku 17. století takříkajíc za úplatu, za snížení povinných dávek a odvodů, tedy daní, které odváděli vrchnosti, která sama začala v pivovarnictví podnikat." Tento stav trval více než dvě století, do doby, kdy občané Nové Paky začali uvažovat, že si zřídí moderní akciový pivovar. "Na začátku 70. let devatenáctého století vznikl zárodek budoucí správní rady, město ji posvětilo a stalo se hlavním akcionářem. A v červenci 1872 začal pivovar fungovat a funguje tu dodnes," líčí ředitel muzea a pro srovnání připomíná, že například plzeňský pivovar známý pod značkou Pilsner Urquell je starší zhruba jen o třicet let.

Z archivních dokumentů podle něj vyplývá, že do nově vznikajícího podniku tehdy kapitálově vstoupilo nejen město a další velcí akcionáři, ale i řada drobných podílníků. Jedna akcie přitom měla hodnotu 200 zlatých, což prý představovalo přibližně roční plat dělníka. "Na druhou stranu z toho mohli docela služně profitovat. Máme doloženo, že přesně před sto lety, v roce 1912, město ze svých dvou set akcií, to znamená čtyřiceti tisíc zlatých, mělo roční dividendu 7600 korun, což na svou dobu byly obrovské peníze."

Zatímco počáteční produkce se orientovala hlavně na místní hospody a restaurace v okolí Novopacka, v současnosti více než z poloviny putuje do zahraničí.

Muzeum uvažuje, že by časem vytvořilo také stálou expozici, která by turisty seznamovala s historií výroby piva v Nové Pace. "Mohli bychom tam trvale představit i materiály, které se sem nyní nevešly, třeba přehled ředitelů správních rad a sládků, protože to jsou ti, kteří určují kvalitu piva. Jde o populární téma, které může zaujmout nejen domácí turisty, ale i zahraniční návštěvníky," míní Novotný. (jn)