Lomnice nad Popelkou - Přes tisíc kusů exponátů tvoří unikátní tuzemskou sbírku trofejí, která je k vidění v Lomnici nad Popelkou.

Rozsáhlou kolekci paroží věnoval místnímu muzeu pětasedmdesátiletý Oldřich Horák, lesník ve výslužbě ze Žďáru u Kumburku, který se myslivosti věnuje od počátku padesátých let a během svých loveckých výprav procestoval téměř celý svět.

"Sbírka obsahuje přes tisíc kusů loveckých trofejí a je naprosto jedinečná tím, že byla pořízena pouze jediným člověkem. Co do rozsahu se sice nemůže srovnávat s expozicemi na zámcích v Konopišti a Ohradě u Hluboké nad Vltavou, jenže ty většinou vznikaly za života více generací několika šlechtických rodin. Jako celoživotní soukromá sbírka od jednoho lovce je však určitě největší v České republice, a dokonce možná i v celé střední Evropě," říká ředitel lomnického muzea Jan Drahoňovský.

Stálá expozice loveckých trofejí a myslivosti v podkroví lomnického muzea zabírá plochu asi 240 metrů čtverečních a výjimečná je i tím, že obsahuje exponáty nejen z České republiky, ale i z dalších zemí Evropy, Afriky, Asie a Severní Ameriky. K vidění tu jsou paroží srnců, jelenů, daňků, muflonů, prasat divokých, sik japonských, losů amerických či aljašských, buvolce stepního, antilopy skákavé, kudu velkého nebo pakoně běloocasého. "Máme tu i různé anomálie, dále třeba vystavené kůže z medvěda, lišky, prasete a jezevce a kompletní vycpanou hlavu zubra," upřesnil Drahoňovský.

Část prostor byla věnována také instalaci stylizovaného, dobově zařízeného loveckého pokoje s nábytkem a lustrem z paroží, vykládanou a vyřezávanou truhlou a příborníkem se zvířecími motivy. Návštěvníci si mohou prohlédnout také cenné listinné dokumenty, fotografie, knihy nebo obrazy a Riedingerovy rytiny z 18. století se zvířecími anomáliemi.

Oldřicha Horáka, který se účastnil lovů například v africké Namibii, Aljašce, Kanadě, Sibiři, Mongolsku či Rumunsku, připomíná na výstavě i jeho portrét, jehož autorem je místní výtvarník Daniel Jiřička - Geremus.

"Jde o unikátní expozici s trofejemi z celého světa, kterou ocení hlavně myslivci. Pan Oldřich Horák ze Žďáru u Kumburku přišel s nabídkou, že nám věnuje svou celoživotní sbírku loveckých trofejí v počtu zhruba jednoho tisíc kusů, když pro ně najdeme vhodné místo. To jsme nakonec vytvořili v zrekonstruovaných půdních prostorách," přiblížil ředitel. Dodal, že muzeum má od dárce slíbeny i další exponáty, především paroží dvacateráka, kterého Oldřich Horák skolil loni v Rakousku.

Muzeum podle něj sice původně plánovalo, že v podkroví vytvoří expozici malovaného lidového nábytku, která je jednou z největších kolekcí svého druhu v Čechách, avšak památkáři nepovolili jeho zateplení. "Půdní prostory, jejichž rekonstrukce trvala dvanáct let, nejsou pro vystavení malovaného nábytku vhodné, protože v průběhu roku tam dochází k velkým teplotním výkyvům, loveckým trofejím ale změny teplot nevadí."

Půdní prostory podle Drahoňovského stojí za návštěvu i kvůli své zachovalosti a historii. Za původních majitelů lomnického zámku, rodiny Šlechtů, která patřila k významným textilním průmyslníkům, fungovala pod členitým, osm metrů vysokým trámovím barokního typu barvírna a sušírna pláten a také tam byla ubytována část tehdejších zaměstnanců. Do dnešní doby v Lomnici dochovaná sušírna pláten ze začátku 19. století je jedinou technickou památkou tohoto druhu v regionu. (jn)

Foto: Jiří Němeček