Lázně Bělohrad - V centru lázeňského města se otevírá cesta pro novou výstavbu rodinných domů. Umožní ji parlamentem schválené vyrovnání státu s církvemi.

Kontroverzní zákon o církevních restitucích totiž odblokuje lukrativní pozemky o rozloze kolem dvou hektarů, které se město zatím marně snažilo nabídnout stavebníkům.

"Nedořešené církevní restituce nám tady řadu let komplikují rozvoj města, protože kvůli nim je zablokovaná řada pozemků. Dohoda státu s církvemi nám teď umožní využít atraktivní pozemky kousek od lázní, které jsou sice na listu vlastnictví města, ale vztahuje se na ně blokační paragraf, takže jsme s nimi nemohli dosud nijak nakládat," říká bělohradský starosta Pavel Šubr. Jde o dva hektary, na kterých se podle územního plánu počítá s výstavbou rodinných domů.

Nevyužitá lokalita poblíž lázeňského rehabilitačního bazénu by se tak mohla časem zastavět až pětadvaceti domy. Dořešení vlastnických problémů znamená pro město vítanou změnu, zvlášť proto, že po stavebních parcelách je prý v Bělohradě dlouhodobě velká poptávka.

Vedení radnice navíc věří, že by město mohlo získat také zastavěné parcely v areálu základní školy a možná i některé další pozemky, které jsou naopak zatím stále prázdné.

"Nejsou tady dosud vyjasněny ani další nevyužité pozemky, které mají ve správě státní instituce, například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Pozemkový fond. To se týká třeba poměrně velkého území poblíž rekreačního areálu a dětského tábora U Lva, kde jsme v minulosti zvažovali výstavbu koupaliště. Pravděpodobně většinu získá církev, ale je možné, že něco z toho připadne i městu," míní starosta.

Podle Šubra by příprava pozemků pro novou výstavbu v lokalitě za Tyršovou ulicí měla být nově jednou z hlavních priorit města. "Zájem o stavební pozemky tu je, přitom město nyní nemá lidem co nabídnout. Je jen škoda, že se problém nepodařilo vyřešit dřív, nové domky tam už mohly dávno stát."

Nevyřešené navracení majetku církvím blokuje výstavbu nových domů, opravy starých nemovitostí nebo investice do dopravních staveb v řadě měst a obcí celé České republiky. Na Jičínsku však oslovené radnice s výjimkou Bělohradu nepovažují problematiku církevních restitucí za podstatnou z hlediska dalšího rozvoje svých území.

Zákon dává církvím šanci získat majetek v hodnotě desítek miliard korun, musí ale nejprve prokázat, že jim ho po roce 1948 zabavili komunisté. Tam, kde to možné není, získají církve finanční kompenzaci. Jde o celkovou náhradu ve výši 59 miliard korun, kterou stát vyplatí během třiceti let. (jn)