Jičín - I když sběratel a badatel Karel Čermák několikrát opakoval, že žádný další stolní kalendář ohlížející se prostřednictvím pohlednic a dobových textů do minulosti regionu nevyjde, že už není z čeho vybírat, tak opak je pravdou. Rok co rok přichází s dílkem, které neslouží jen jako praktická pomůcka, ale je zároveň zajímavým čtením a nahlédnutím do naší historie.

Nejinak je tomu i tentokrát, kdy pro rok 2013 vydalo nakladatelství Gentiana Čermákův kalendář nazvaný Český ráj - střípky z historie. Dá se říci, že je volným pokračování kalendáře na rok 2012, v němž střípky z historie autor vybíral jen z Jičínska. Tentokrát se "rozeběhl" do širšího okolí a pohlednice ze své bohaté sbírky doprovodil kaleidoskopem drobných událostí a zpráv starých přibližně jedno století. Jeho ohlédnutí je tradičně svižně a lehce napsané. Tu připomene více či méně známé osobnosti, občas probleskne zpráva z černé kroniky, najde se drobný příběh o nevšední události nebo jen zcela banální zprávička, která však v Čermákově podání dokresluje dobu sklonku rakousko-uherské monarchie i s jejím zánikem ve víru první světové války.

Autor se ve svém úvodním článku zamýšlí nad tím, že s tou naší současnou dobou, ve které žijeme, to nějak stále není v pořádku, a postupně vypočítává, nač vše žehráme. Nijak neduhy dnešní společnosti nezlehčuje, ale současně nabízí pohled do minulosti poměrně nedávné a dochází k názoru, že naši předkové měli život o hodně těžší a tvrdší než my. Píše: Zbavíme-li se sklonu k nostalgickému úsměvnému nadhledu a představíme-li si sami sebe jako členy tehdejší společnosti a přímé aktéry dění té doby, naše současné problémy se nám budou zdát nicotnými. Ano, je tomu tak. I pesimističtí pozorovatelé by po této exkurzi museli uznat, že nám se vede lépe, ba mnohem lépe. A ti optimisté by rovnou řekli, že naše generace se má nejlépe v celém trvání lidských dějin. Na závěr si klade otázky: Zasloužíme si tento náš životní komfort? Jsme o tolik lepší než předchozí generace? a zároveň nabízí nahlédnutí do historie mimo jiné proto, abychom v ní hledali poučení.

Vnímavý čtenář si jistě poučení najde. Prostřednictvím Karla Čermáka totiž nahlédne do běžného života našich předků, ať již z té horší, či lepší stránky, a nechybí střípky i poměrně úsměvné. Jako třeba ten, který se stal v červenci 1909 v Turnově, kde postavil svůj stan cirkus Němečkův. Součástí programu byly i řeckořímské zápasy, jež měly vyvrcholit poslední den rozhodujícím duelem mezi slavným českým borcem Frištenským a Maďarem Krielovem. Přítomným divákům se zdálo, že Maďar si nepočínal podle pravidel. Klání se vymklo pořadatelům z rukou, když zápas přešel ve rvačku. Diváci vtrhli do arény, vrhli se na Krielova a zbili ho. "Zajisté dobrý prostředek, kterým by se tyto surové zápasy daly odstraniti," pochvaloval si očitý svědek.

Karel Čermák se opět prezentoval pěkným dílkem, které jistě potěší ty, kteří si pravidelně jeho kalendáře kupují, a snad příjemně překvapí i ty, kterým se dostane do rukou poprvé. (to)

Příchvoj (snímek 1)

Pod idylickým pohledem na Příchvoj najdete střípek hodně dramatický. Je o místním hostinském, který si 1. 8. 1904 koupil v Jičíně revolver a po návratu domů sdělil své manželce, že ji zastřelí.

Staré Hrady (snímek 2)

Se snímkem Starých Hradů přináší autor zajímavost o honu, který se zde uskutečnil 11. 11. 1907. Devět zúčastněných střelců mělo úlovek opravu pěkný, jen skolených zajíců bylo 614. A to nebylo vše.

Sobotka (snímek 3)

U záběru na sobotecké náměstí připomenul Čermák román Fráni Šrámka Stříbrný vítr.

Snímky: sbírka Karla Čermáka. Repro: Gentiana.