Jičínsko - Dočká se Jičínsko výstavby velkých větrných elektráren? Podle ministerstva životního prostředí to možné je. Ochránci přírody proto bijí na poplach. Děsí je už pouhá představa, že by se mohutné až sto padesát metrů vysoké stožáry s obrovskými vrtulemi mohly objevit například na hřbetu Veliše. Podle nich tak hrozí destrukce evropsky unikátní komponované barokní krajiny.

„Ministerstvo životního prostředí zpracovalo metodický pokyn k umísťování velkých větrných elektráren. Jeho součástí je i takzvaná větrná mapa, na které je Jičínsko zakresleno jako vhodná lokalita. Vytipované území má rozlohu téměř dvě stě kilometrů čtverečních a zahrnuje část CHKO Český ráj a Jičínskou kotlinu, která je nejstarší komponovanou krajinou na sever od Alp,“ popisuje situaci Lukáš Bílek z místní organizace Českého svazu ochránců přírody Křižánky. „Dokument předpokládá, že se tady něco takového stavět bude, což by znamenalo destrukci raně barokní komponované krajiny v okolí Jičína,“ dodává.

Podle něj ministerstvo přišlo s návodem, který je vhodný především pro lobby výrobců a provozovatelů větrníků. „Je to impuls pro investory, kam by svoje aktivity měly směrovat.“

Odpůrci kromě zásahu do krajinného rázu varují i před dalšími negativními dopady, jako je smrtelné ohrožení ptáků obrovskými listy rotoru nebo zvýšenou hlukovou zátěží.

Stejné obavy s nimi sdílí i úředníci jičínské radnice. „Tato rizika tady jsou a v každém případě by muselo nejprve dojít k jejich posouzení. Už dopředu ale říkám, že nejsem zastáncem těchto zařízení. S kolegyní z ochrany krajiny jsme se shodli, že k jejich výstavbě v okolí Jičína souhlas nedáme, protože újmu, kterou mohou způsobit z hlediska ochrany přírody a krajiny, nepovažujeme za adekvátní eventuálnímu přínosu,“ prohlásil vedoucí odboru životního prostředí v Jičíně Hugo Zellerin.

Ministerstvo životního prostředí se brání námitkám, že by nový metodický pokyn znamenal automaticky budoucí výstavbu. Podle tiskové mluvčí Karolíny Šůlové je zpracovaný materiál návodem pro obce, ochranu přírody a investory, jak postupovat a co je možné očekávat.

„Rozvoj obnovitelných zdrojů patří mezi priority státu, a dá se tedy předpokládat, že zájem investorů o stavbu větrných elektráren bude časem stoupat. Mapa, kterou jsme zpracovali, ukazuje možné střety zájmů, kterým bychom naopak rádi předešli. V řadě případů se totiž klimatologicky zajímavá území překrývají s lokalitami, které jsou cenné z hlediska ochrany přírody a krajiny,“ vysvětluje Šůlová.

Zdůraznila, že na větrné mapě jsou vyznačeny jak lokality s ideálním prouděním vzduchu, tak i oblasti, kde je výstavba elektráren velmi problematická, ať už z důvodu existence národního parku, nebo kvůli tomu, že jde o významná tahová místa ptáků. „Z toho nám vyšel určitý průnik, kde by stavba těchto zařízení byla hypoteticky možná. Mapa ale zase není tak podrobná, aby podchytila všechny souvislosti. Samozřejmě by záleželo i na tom, jak se k tomu postaví místní lidé. Jejich názor je vždy potřeba vzít v úvahu, ale dopředu ho neznáme. I proto se každá žádost posuzuje individuálně,“ konstatuje mluvčí. Zároveň ale připouští, že metodika je hlavně vodítkem pro investory, aby už dopředu věděli, kde nemají šanci.

Česko se při vstupu do Evropské unie zavázalo, že do konce desetiletí zvýší výrobu energie z obnovitelných zdrojů ze současných asi tří a půl na osm procent. „Nedávno byl schválen zákon na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Nepochybně to přinese velké investice, a to jak do využívání energie větru, vody a slunce, tak hlavně do spalování biomasy, která má u nás vzhledem k přírodním a dalším podmínkám největší perspektivu a potenciál,“ líčí Šůlová.

V Hradeckém kraji není dosud v provozu žádná z velkých větrných elektráren a podle pracovníků krajského úřadu zatím ani zájem investorů není nijak velký. „Určitý tlak ale možná nastane, protože výroba energie z větru vzhledem k subvencím z národních i evropských zdrojů, a také díky garantovanému odběru, může být zajímavou investiční příležitostí,“ popisuje Miloš Čejka z krajského odboru životního prostředí. Jak ale dodává, zatím jsou i malé větrníky v kraji spíše raritou než běžným jevem.

„Osobně se domnívám, že Jičínsko není energeticky příliš vhodnou lokalitou pro výstavbu větrných elektráren, nebo dokonce takzvaných větrných farem. Pro případné investory budou příhodnější jiné oblasti s lepšími podmínkami proudění vzduchu,“ domnívá se Čejka. První zájemci se již objevili například na Rychnovsku, kde ale nakonec své žádosti kvůli odporu obce stáhli. „Další žádost o povolení stavby je právě v odvolacím řízení, ale pravděpodobně se také zastaví,“ doplnil Čejka.

Hradecký kraj v rámci své energetické koncepce k výstavbě větrných elektráren dopředu žádné kategorické stanovisko nezastává. Naopak například radní Jihomoravského kraje se už loni shodli, že výrobu elektřiny z větru podporovat nebudou. Jako hlavní důvody uvádějí nízkou energetickou účinnost, přebytek elektřiny a dopad výstavby na krajinný ráz.

„Nepovažujeme za rozumné vyrábět další elektřinu, když ji v současné době máme přebytek a po zprovoznění nových větrných elektráren se neplánuje uzavření starých tepelných. Pokud nedojde k výměně čistého zdroje energie za špinavý, tak to žádný ekologických efekt nepřinese,“ souhlasí s tímto častým názorem i Lukáš Bílek z ČSOP Křižánky. (jn)