Do roku 2010 se má v Česku výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů podílet nejméně osmi procenty na hrubé domácí spotřebě, což je asi trojnásobek současného stavu. Cílem je nahradit fosilní paliva za jiné zdroje bez produkce oxidu uhličitého a jedním z nabízených alternativních řešení, s nímž počítá i energetická koncepce státu, je výstavba větrných elektráren. Zařízení, která se mohou vypínat do výšky až 150 metrů, ovšem nemají jen své zastánce a propagátory, ale i řadu odpůrců.

„Pomocí větrníků bychom mohli ročně produkovat asi 930 GWh elektřiny, v současné době je to kolem 4 GWh. Zájem o výstavbu větrných parků na kopcích a rovinách u nás je, řada povolovacích procesů již probíhá. Lze se proto obávat, že tak budou narůstat často zcela zbytečné střety mezi investory, úřady, obcemi i obyvateli,“ upozorňují ve své společné studii sdružení Calla a Hnutí Duha.

Podle aktuálních údajů ministerstva průmyslu a obchodu současné kapacity výroby elektřiny z větru dosahují 16 MW, které produkuje pětadvacet vysokých stožárů s vrtulemi. Do konce desetiletí by pak mělo vyrůst ještě několik stovek dalších sloupů s celkovým výkonem 1000 megawatt. Podle studie firmy Euroenergy a ministerstva průmyslu by si to vyžádalo také výstavbu nové elektrizační soustavy za zhruba 11 miliard korun.

Za hlavní a pro ČR nejvhodnější zdroj takzvané čisté energie však ministerstvo životního prostředí označuje biomasu, tedy hlavně spalování různých přírodních materiálů. Výroba elektřiny z biomasy by podle ministerstva měla do pěti let vzrůst více než čtyřnásobně, což by si vyžádalo investice v hodnotě necelých 30 miliard korun. (jn)