Jičín - Jak režim v padesátých letech přesvědčoval lidi na venkově, že respektovaní hospodáři pro ně znamenají ohrožení, o tom hovořil minulý pátek v jičínském zámku na pozvání sdružení Jičínská beseda historik Jiří Urban. Tehdejší atmosféru a nástroje politické moci demonstroval na příkladu dvou zemědělců ze Svatojanského Újezdu a Chotče na Bělohradsku.

"Ze zkušených a respektovaných hospodářů se díky propagandě a umělému vyvolávání rozbrojů uvnitř vesnického společenství začínaly stávat osoby s cejchem. Tehdejší KSČ nešlo tak úplně o hospodárné aspekty. V padesátých letech převažovala ideologie nad racionálním úsudkem a hospodáři začali být zobrazováni jako upíři vesnice a vykořisťovatelé, kteří hromadí peníze," nastínil Jiří Urban situaci, do které se dostali i hospodáři Josef Novotný a Josef Machytka, kteří obhospodařovali svých 15 hektarů půdy.

Podle Urbana tehdejší režim očekával, že lidé na českém venkově budou spontánně a s nadšením zakládat jednotná zemědělská družstva. Ta ale ne vždy naplňovala všechny pilíře skutečného družstevnictví, proto mnozí rolníci váhali, a tak se je režim pokoušel přesvědčit i zastrašováním. Okresní politické špičky si k tomu vybíraly úspěšné zemědělce jako nepřátele kolektivizace. To se přihodilo i dvěma hospodářům z Bělohradska, kteří byli odsouzeni ke dvěma a třem letům odnětí svobody. Machytka skončil v dolech na Jáchymovsku, šedesátník Novotný byl umístěn na justiční statek na Trutnovsku. Ve Svatojanském Újezdu se po odstranění těchto dvou autorit zakládá JZD.

"Na hospodáře se tenkrát pohlíželo jako na skryté škůdce a režim se snažil přesvědčit vesničany, aby je chápali ne jako sousedy, ale viděli v nich nepřátele, kteří žijí na jejich úkor a nepřinesou jim nic dobrého," popsal Urban, který je odborným pracovníkem Ústavu pro studium totalitních režimů a specialistou na kolektivizaci českého venkova. Tématu se podrobně věnuje ve své knize Venkov pod kolektivizační knutou. (zan)

Foto: Martin Žantovský