Dobrá Voda - Zvířecí či lidské figury vyřezané z ledu oživily o víkendu náves v Dobré Vodě u Hořic, kam se sjela skupina devíti umělců, lidových řezbářů, na šestý ročník Ledosochání.

Počasí jim nabídlo téměř ideální podmínky, v sobotu dopoledne možná až příliš - v tuhé zimě jim při práci občas zamrznul i řetěz motorové pily.

"Sochu z ledu dělám poprvé," prozradil jeden z účastníků, původem z Indonésie, který už delší dobu žije v Praze, kde si našel i českou ženu. "Účast na téhle akci mi nabídl kamarád, poznal jsem ho před pár měsíci v Krkonoších na jednom setkání dřevosochařů. Vlastě jsem tam měl také poprvé možnost vyzkoušet si práci s motorovou pilou," dodává s úsměvem tvůrce orientálního totemu z ledu, v jehož horní části vyřezal hlavu ptačího dravce.

Slova sympatického Indonésana potvrzuje Jan Kužel, jeden z hlavních organizátorů dobrovodského Ledosochání. "Viděl jsem na něm, že má zájem, a tak jsme se na Dvoračkách dali do řeči. Když jsem mu pak dal poprvé pilu do ruky, ať si to s ní vyzkouší, držel ji obráceně. A obráceně ji drží dodnes, ale je nesmírně šikovný. Ze dřeva i z ledu dovede vyřezat nádherné věci," uznale kýve hlavou Jan Kužel, který žije v Dobré Vodě.

Pro něj samotného řemeslná sezona zimou nezačíná ani nekončí. Řezbařině, zejména tvorbě zvoniček, se věnuje prakticky celoročně. Zdejší zákoutí i jiná veřejná prostranství spolu s přáteli v posledních letech ozdobil už řadou dřevěných plastik, které vyřezává v průběhu roku.

Skulptury z ledu jsou sice méně trvalé, jejich životnost se vzhledem k počasí občas počítá sotva na dny, umělcům prý ale pomíjivost jejich práce nijak nevadí.

"K vyřezávání soch z ledu je potřeba představivost, člověk musí umět v ledovém kvádru najít nějaký tvar. Ale je to hlavně zábava. Pamatuju, jak jsem před lety na hladině rybníka vytvořil tank, a až dodatečně, po jeho dokončení, jsem si uvědomil, že všechny spojené a opracované bloky ledu vážily dohromady určitě něco přes tunu. Zamrzlá hladina se pak pěkně houpala," vzpomíná namátkou jeden z dalších účastníků víkendového setkání.

V předchozích letech sledovaly Ledosochání desítky diváků na Dobrovodském rybníku, kde byly sochy po setmění i barevně nasvícené. Tentokrát probíhalo před kulturním domem. "Říkal jsem si, že to chce zase změnu," usmívá se pořadatel akce, které se kromě místních zúčastnili například řezbáři z Vrchlabí, Hořic nebo Nového Bydžova.

Kolemjdoucí tak mohli pozorovat při práci tvůrce s motorovými pilami a sledovat, jak se jim pod rukama kus obyčejného ledu proměňuje v něco nového, například ve slona, motýla, žirafu, reliéf anděla nebo džbán či symbolické srdce.

"Ledové výtvory se samozřejmě během zimy rodí na různých místech v České republice i v zahraničí, a někde dostanou sochaři k dispozici dokonce i křišťálově upravené kvádry ledu. Třeba se pletu, ale zatím nevím o tom, že by se v blízkém okolí konalo podobné, nekomerční setkání. V našem případě se tady schází parta stejně zapálených nadšenců, kteří chtějí tvořit pro radost," vysvětluje Kužel.

Jak dlouho budou ledové sochy v centru Dobré Vody k vidění, nedokáže odhadnout. "Možná jen krátce, protože předpověď počasí na nadcházející dny slibovala déšť a až osm stupňů nad nulou," podotkl smířlivě. (jn)

Foto: Jiří Němeček