Číhošťský zázrak je podle Miloše Doležala nevysvětlitelný

22. 03. 2013 Zprávy foto: 2 « zpět

Jičín - Přes dvacet let pátral v archivech, rodinných albech, pozůstalostech a zpovídal pamětníky takzvaného číhošťského zázraku.

Tak dlouho rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal pracoval na knize Jako bychom dnes zemřít měli, v níž zachytil osudy faráře Josefa Toufara, umučeného někdejší Státní bezpečností právě v souvislosti s touto pozoruhodnou událostí - dosud nevysvětleným pohybem oltářního křížku v kostele v Číhošti.

K čemu vlastně v adventním čase roku 1949 v malém kostelíku na Vysočině došlo? Stal se tam opravdu zázrak, nebo zvláštní úkaz zinscenovala StB jako záminku pro plánované represe proti katolické církvi, jejíž kněží a řeholníky stát v polovině minulého století pronásledoval a zavíral do komunistických lágrů?

Odpověď nejen na tyto otázky hledá už dvě desetiletí Miloš Doležal, který se životnímu příběhu kněze Josefa Toufara a číhošťským událostem věnuje dlouhodobě a s mimořádnou pečlivostí. Napsal o tom diplomovou práci, natočil několik dokumentů a loni vydal knihu, která vyhrála anketu Lidových novin Kniha roku.

"Zpočátku jsem si myslel, že šlo o provokaci StB. Po seznámení se s kněžským životem pátera Toufara, prostudování mnoha archivních materiálů a srovnání výpovědí estébáků, kteří byli do případu namočeni, a také po rozhovorech se svědky pohybu kříže, jsem názor změnil. Dnes jsem přesvědčen, že šlo o nevysvětlitelný jev," říká rozhlasový redaktor, spisovatel a básník Miloš Doležal, který v pátek zavítal na besedu do Jičína.

Samovolný pohyb, vychýlení a nakonec i podivné zkroucení dřevěného kříže tak pro něj dodnes zůstává něčím tajemným, mystickým. "Nevím, co to způsobilo, ale jedním jsem si jistý, úkaz rozhodně nebyl vyvolán lidskou silou," zdůraznil.

Doležal vychází z výpovědi příslušníků StB a svědectví lidí, kteří záhadný úkaz přímo během mše v prosinci 1949 za kazatelnou číhošťského kostela spatřili. "Páter Toufar zprvu o nějakých zvláštních úkazech na oltáři neměl vůbec tušení, protože v daný okamžik stál čelem k farníkům. Dozvěděl se o nich až později. Když mu pak událost popsal jeden z očitých svědků, sám se zdráhal prohlásit ji za zázrak. Chtěl, aby celou věc přezkoumala a prošetřila komise."

K tomu ale nedošlo, v lednu 1950 se zřejmě hlavně kvůli rostoucímu znepokojení místních komunistických funkcionářů začala takzvaným číhošťským zázrakem zabývat Státní bezpečnost. Její příslušníci Toufara odvezli a několik týdnů brutálně vyslýchali, až ho nakonec umlátili k smrti. Doležal uvádí, že na rychlém prošetření a uzavření případu měli zájem nejen místní komunisté, kterým vadilo, že se z Číhošti stává poutní místo, ale také prezident Gottwald, jenž chtěl záležitosti využít k diskreditaci církve a katolických kněží. Estébáci tak prý dostali úkol, aby jakýmikoliv prostředky z Toufara získali doznání, že s křížkem na oltáři nějak manipuloval.

"Oni byli rozzuření a při výsleších velmi suroví, protože to celé začalo otřásat jejich vírou v marxistické učení, do kterého se jim nadpřirozený úkaz nehodil. Toufar se ale neměl k čemu přiznat, protože s tím neměl nic společného. Ani StB se nepodařilo na místě samotném sestrojit zařízení a táhla, kterými by bylo možné s křížkem pohybovat a ohnout ho," líčí Doležal.

Kostel v Číhošti si podle něj může každý prohlédnout a udělat si obrázek o tom, jestli bylo možné tam nějaké zařízení nainstalovat. "Podle mě se do tohoto prostoru žádné zařízení nevejde, neboť je opravdu hodně malý. Můžete si také promluvit s očitými svědky, kteří ten úkaz viděli. Z dvaceti lidí jich ještě polovina žije," míní autor publikace, kterou tvoří i stovky unikátních a poprvé zveřejněných dobových fotografií a autentických dokumentů.

Nebývalou popularitou knihy Jako bychom dnes zemřít měli je její autor zaskočen. "Takový zájem jsem vůbec neočekával, vždyť jsme se s nakladatelem nejprve dohodli, že vydáme maximálně tisíců kusů. K našemu obrovskému překvapení se ale celý náklad prodal během prvního dne knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě," líčí.

Doležal se domnívá, že k popularitě knihy přispěly dva faktory, jednak současná atmosféra ve společnosti a pak také pozoruhodná osobnost a síla oběti kněze Josefa Toufara, z kterého se komunisté snažili vykonstruované doznání dostat brutálními výslechy ve valdické věznici. Stal se tak symbolem a jednou z prvních obětí rozsáhlého teroru, který komunistická moc v tehdejším Československu rozpoutala. (jn)

Foto: Jiří Němeček

foto

foto