Jičínsko - Počty dlouhodobě nezaměstnaných, kteří vykonávají veřejně prospěšné práce, s příchodem jara opět narůstají.

Obce si díky spolupráci s úřadem práce najímají pracovníky, kteří jim pomáhají například s úklidem veřejných prostranství, drobnými opravami nebo údržbou zeleně. Stoupající počet žádostí o dotace na veřejně prospěšné práce souvisí nejen se změnou klimatu, ale zčásti také se zrušením povinné veřejné služby.

"Obce žádají o dotace na veřejně prospěšné práce tradičně nejvíc v období jara, kdy se snaží získat hlavně pracovníky na úklid veřejných prostranství," říká Lucie Jampílková z jičínského úřadu práce. Zvýšený zájem obcí o veřejně prospěšné práce souvisí zřejmě i s nedávnou změnou zákona o veřejné službě. Koncem minulého roku totiž Ústavní soud rozhodl, že už nesmí být povinná, lidé ji mohou absolvovat pouze dobrovolně. Pracovat zcela zadarmo se však většinou nikomu nechce.

Že žádosti měst a obcí o státem dotované pomocníky stoupají možná nejen vlivem sezonních prací, naznačuje i meziroční statistika.

"V porovnání s loňským rokem, kdy jsme za měsíce leden až únor vyřídili žádosti o veřejně prospěšné práce třinácti obcím a jiným subjektům, jsme jich letos za stejné období schválili už čtyřiadvacet a dalším devíti obcím byla již vytvořená místa prodloužena. Jen v březnu bylo na jičínském okrese tímto způsobem schváleno celkem třiasedmdesát nových pracovních pozic," upřesnila Jampílková.

Radnice si dotovaný systém veřejně prospěšných prací vesměs pochvalují. "Nám se tato spolupráce osvědčuje už několik let. Výhodná je nejen pro město, ale i pro lidi, kteří jsou jinak v evidenci úřadu práce a marně už delší čas hledají zaměstnání. A myslím si, že je výhodná i pro stát," říká Miroslav Nosek, starosta Miletína, kde na dobu jednoho roku přijali touto cestou deset lidí.

Dalších třináct nezaměstnaných přijala na veřejně prospěšné práce třeba radnice v Lázních Bělohradě. "Vnímám to jako pozitivní věc pro všechny strany, zvlášť u lidí, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci. Nad těmito pracovníky musíme mít sice dohled, ale zatím se nám tato výpomoc osvědčila. Zejména na jaře, protože na území města je spousta zeleně, kterou je potřeba udržovat," míní bělohradský starosta Pavel Šubr.

Ne všude však systém veřejně prospěšných prací využívají, například v Kopidlně se prý tato činnost neosvědčila. "Jednak jsme s těmito lidmi neměli dobrou zkušenost, a za druhé se nám příliš nelíbí další náklady spojené s pojištěním pracovníků nebo nákupem oblečení. Řekli jsme si, že se nám prostě nevyplatí neustále dohlížet na lidi, jestli opravdu pracují, takže bude lepší přijmout nastálo jednoho zaměstnance, který je zodpovědný a ví, co má dělat," vysvětluje kopidlenská starostka Hana Masáková.

Úřad práce žádosti obcí posuzuje z hlediska jejich potřeb a také počtu nezaměstnaných, kteří splňují potřebná kritéria. Na tyto pozice jsou totiž vybíráni uchazeči, kteří jsou dlouhodobě v evidenci nebo spadají do takzvané rizikové skupiny, těžko umístitelné na trhu práce. (jn)

Veřejná služba

pouze dobrovolně

Povinná veřejná služba platila v průběhu loňského roku. Nezaměstnaní, kteří byli v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce, museli přijmout veřejnou službu v rozsahu až dvaceti hodin týdně, které odpracovali zdarma. Pokud odmítli, přestali dostávat podporu v nezaměstnanosti. O zrušení tohoto institutu rozhodl na sklonku loňského listopadu Ústavní soud s odůvodněním, že je v rozporu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod a zároveň odporuje zákonu o zákazu nucené práce. Lidé tak mohou na veřejnou službu nastoupit už pouze dobrovolně, aniž by jim v případě odmítnutí hrozilo vyškrtnutí z evidence úřadu práce a ztráta podpory. (jn)