Jičín - Od ledna zrušené stokorunové hospitalizační poplatky připraví letos jičínskou nemocnici zhruba o dvanáct milionů korun.

Vedení nemocnice věří, že ztrátu vyrovná jednak díky očekávaným vyšším příjmům od zdravotních pojišťoven, jejichž platby by se měly řídit podle nové úhradové vyhlášky, a zčásti také s pomocí provozních úspor.

"Určitě ale nemáme v úmyslu šetřit peníze tím, že bychom ještě zásadně snižovali stavy zaměstnanců," říká v rozhovoru pro NN ředitelka Oblastní nemocnice v Jičíně Dana Kracíková.

Od ledna už zdravotnická zařízení nemohou vybírat hospitalizační poplatky. Přicházíte tak o sto korun za den pobytu od každého pacienta. Jak vás tato změna zasáhne?

Zrušení hospitalizačních poplatků představuje opravdu zásadní změnu, jde zhruba o dvanáct milionů korun, o které nám letos klesnou výnosy. Na jednu stranu bychom měli sice díky nové úhradové vyhlášce začít dostávat víc peněz od zdravotních pojišťoven, ale současně bychom také potřebovali vykompenzovat finančně problematický rok 2013, kdy se nakumulovaly ztráty způsobené právě těmi předešlými vyhláškami. Jsme zvědaví a vyčkáváme, jestli se nemocnice dočkají nějakého finančního vyrovnání výpadku příjmů z hospitalizačních poplatků. Nový ministr zdravotnictví už dříve slíbil, že výpadek vykompenzuje, takže uvidíme. A pokud jde o třicetikorunové ambulantní poplatky a devadesátikorunové poplatky na pohotovosti, těch se změna netýká, ty se samozřejmě nadále vybírají.

Dotkne se schodek příjmů chodu nemocnice, například z hlediska počtu zaměstnanců? Neuvažujete o redukci personálu?

Ne, s tím nepočítáme. Podle mého názoru jsme hodně úsporných opatření realizovali už v loňském roce. Tehdy jsme právě mimo jiné snižovali personální stavy všude, kde to bylo možné. Snažili jsme se o maximální úspory, včetně toho, že jsme museli zefektivnit práci tak, aby došlo k co nejmenšímu čerpání přesčasových hodin. Letos tedy už nepředpokládáme, že bychom prováděli nějaké razantní personální změny nebo razantní úsporná opatření. Z hlediska hospodaření naopak očekáváme, že letos díky nové úhradové vyhlášce dosáhneme mírného zisku, samozřejmě po započtení obvyklé dotace od Královéhradeckého kraje. To je pro nás potěšující zpráva.

V Jičíně, ve srovnání s ostatními nemocnicemi Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, jsou výsledky hospodaření už delší dobu poměrně příznivé. Holding jako celek se však potýká s obrovským schodkem přes tři sta milionů korun.

V Jičíně máme výhodu, že tady v minulosti s výjimkou jedné budovy proběhla rekonstrukce celého areálu nemocnice. Pracujeme tedy v technicky lepších podmínkách, kde náklady na běžnou údržbu a opravy budou určitě nižší než v jiných nemocnicích. Také si myslím, že jičínská nemocnice a její zaměstnanci jsou zvyklí odjakživa velmi šetřit. Stejně jako v běžné domácnosti se tady každá koruna obrátí dvakrát, než se něco nakoupí. Řekla bych, že právě přístup zaměstnanců hodně napomáhá tomu, aby výsledky hospodaření nemocnice byly příznivé.

Jak vůbec hodnotíte činnost Zdravotnického holdingu kraje?

Prostřednictvím holdingu jsme dosáhli toho, co mnoho krajů ještě nemá, a to je centrální systém zásobování, máme například stejný objednávací software. Probíhají výběrová řízení na jednotlivé komodity i služby, a i když určitě ještě existuje prostor pro získání větších slev, myslím si, že Královéhradecký kraj je díky centrálnímu zásobování výrazně napřed.

V krajském zastupitelstvu se dokonce diskutuje i možnost úplného sloučení všech nemocnic Královéhradeckého kraje do jedné obří organizace. Jaký je váš názor v této věci?

Pokud by k nějaké fúzi mělo dojít, stalo by se to nejdříve v polovině roku 2015. Podstatné ovšem je, aby se nejprve zpracovaly potřebné ekonomické a organizační analýzy, aby se zjistilo, jestli by takové sloučení mělo ekonomický přínos. Jen samotná fúze by totiž nezaručila úsporu nákladů, k zefektivnění činnosti by došlo až tehdy, pokud by se přistoupilo k organizačním změnám a restrukturalizaci poskytované péče. Ke změnám by se ale muselo přistupovat citlivě.

Nehrozí, že by lékaři a další personál měli tendenci kvůli úsporám z Jičína odcházet?

Musím říct, že v případě lékařů je personální situace stabilizovaná. Snažíme se pro ně vytvořit dobré podmínky, umožňujeme jim například získávání specializací v daném oboru. Je to pro nás dost nákladné, protože současný systém vzdělávání lékařů je podle mého názoru špatně nastavený. Stává se totiž, že lékař, který se připravuje na atestaci, u nás třeba dva roky vůbec nepracuje, působí v nějaké fakultní nemocnici a přitom po celou dobu platíme jeho mzdové náklady. Přivítala bych proto, kdyby nový ministr inicioval změnu systému vzdělávání.

Dá se v reakci na neustálý tlak ohledně úspor očekávat třeba i změna nebo rušení medicínských oborů?

Tohle téma vskutku není na pořadu dne, protože zásadní restrukturalizací jsme prošli v roce 2004, kdy došlo ke sloučení Jičína s Novým Bydžovem. V té době se zavírala léčebna v Nové Pace, do Nového Bydžova se přemístily určité obory, naopak některé odbornosti se tam rušily. Samozřejmě se musíme nadále průběžně přizpůsobovat vývoji medicíny, takže se třeba někde snižuje počet lůžek, například na onkologickém oddělení, kde se část léčby přesunula do stacionáře a do specializovaných center. Do budoucna chceme jít u chirurgických oborů více cestou jednodenní péče. To je sice spíše menší změna, ale určitě taková, kterou pacienti přivítají. Pokud to je z medicínského hlediska možné, chtěli bychom, aby péče, která dosud probíhá při hospitalizaci, byla více poskytována při té jednodenní. Díky tomu, jak se medicína v posledních letech vyvíjí, může pacient ráno podstoupit zákrok a ještě týž den odejít domů. Rozhodně jsme vstřícní k poskytování jednodenní péče u některých zákroků, ale musíme mít za to i adekvátní náhradu od zdravotních pojišťoven.

Myslíte si, že právě rychlejší a výkonnější léčba pacientů bude jedním z trendů v medicíně?

Obecně se dá očekávat, že se ošetřovací doba bude prostě zkracovat, protože spousta zákroků se už dnes dá provést ambulantně. Navíc je tendence, například v onkologii, aby pacienti podstupovali chemoterapii nebo ozařování ambulantně, a nemuseli být hospitalizováni. Jsem přesvědčena, že nemocnému člověku je lépe v domácím prostředí. Samozřejmě je ale nutná dobrá spolupráce s poskytovateli takzvané domácí péče.

Zmínila jste, že jedna historická budova v areálu nemocnice stále ještě čeká na rekonstrukci. Je reálná šance, že se situace v případě bývalé interny v blízké době změní?

Požádali jsme Královéhradecký kraj o dotaci na projektovou dokumentaci za účelem rekonstrukce bývalé interny a její přestavby na nový pavilon centrálních laboratoří. Věc je zatím otevřená, ale máme příslib, že by bylo možné tuto akci financovat z evropských fondů. Určitě by to bylo dobře, protože sjednocením laboratoří by jednak došlo k další úspoře provozních nákladů, a navíc oddělení onkologie by se konečně dočkalo odpovídajících podmínek. Díky následným přesunům bychom mohli také získat prostory například pro magnetickou rezonanci. Zatím jde ale pouze o naše optimistické představy.

Na sklonku minulého roku jste na radiologickém oddělení uvedli do provozu nový počítačový tomograf za téměř třináct milionů korun, co si slibujete od modernizace přístrojového vybavení?

Výrazné zkrácení vyšetření, snížení radiační zátěže pacienta a zkvalitnění diagnostiky. Na rozdíl od původního přístroje, který tady fungoval od roku 2003 a byl už technicky zastaralý a poruchový, jsme rozšířili spektrum vyšetření v rámci takzvané CT diagnostiky, díky novější technologii totiž získáváme velmi kvalitní obrazy s vysokým rozlišením včetně prostorových a trojrozměrných rekonstrukcí. Jde především o komplexní cévní diagnostiku včetně zobrazení končetinových tepen, diagnostiku nemocí trávicí trubice a dále neinvazivní vyšetření srdce a věnčitých cév. Nový tomograf umožnil optimálnější propustnost počtu vyšetření, a hlavně splňuje podmínky pro udělení akreditace pro celé pracoviště radiologického oddělení. Pořizovací náklady na modernizaci pracoviště ve výši necelých třinácti milionů korun hradil Královéhradecký kraj. (jn)

Ředitelka jičínské oblastní nemocnice Dana Kracíková vede dočasně také nemocnici v Trutnově, jejíž ředitel loni ve funkci skončil. Organizace jsou součástí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Foto: Jiří Němeček