Nová Paka - Stovky lidí využily služeb, které desátým rokem nabízí sdružení Život bez bariér vozíčkářům a dalším lidem se zdravotním postižením.

Většinu aktivit zajišťuje v areálu bývalého paulánského kláštera, do kterého v posledních letech investovalo zhruba sedmdesát milionů korun. Vznikl tak denní stacionář a centrum služeb. Dalších asi 180 milionů bude potřeba na rekonstrukci největší a dosud nevyužité budovy tamního komplexu, který v minulosti sloužil například jako nemocnice.

"Za deset let naší existence jsme poskytli sociální a doplňkové služby stovkám zdravotně postižených, zajistili jsme pracovní uplatnění pro stovky lidí jak s hendikepem, tak bez něj. Organizujeme také kulturní a sportovní akce, kterých se zúčastnily tisíce lidí," uvedla u příležitosti výročí založení Života bez bariér Jitka Fučíková, jedna ze zakladatelek novopackého sdružení, které před lety koupilo od Hradeckého kraje areál bývalého kláštera nad městem.

Předpokládám, že asi největší výzvou pro sdružení zůstává rekonstrukce hlavní budovy v areálu kláštera. Jaké jsou vaše plány s tímto památkově chráněným objektem, který spolu se sousedním klášterním chrámem tvoří dominantu Nové Paky?

Plány se sice různě dolaďují, každopádně ale víme, že bychom tam chtěli mít ubytování, dále větší společenský sál, který v Nové Pace chybí, a určitě tam bude restaurace, ve které budeme připravovat jídlo pro naše klienty a zaměstnance, ale její využití by mohlo být mnohem širší. Rádi bychom tam vybudovali také obřadní síň, na kterou bude navazovat rajská zahrada, kde by se mohly pořádat různé komorní akce. A v horním patře bychom chtěli mít veškeré zázemí sdružení, protože nyní jsme roztahaní v několika objektech, což hlavně z hlediska komunikace není zrovna nejlepší řešení. V případě posledního patra není ještě definitivně rozhodnuto, bereme ale v potaz například skutečnost, že populace stárne. Mohou tam být třeba ergoterapeutické místnosti, mohou se tam odehrávat různé rehabilitace a nebo tam mohou být ordinace lékařů specializovaných oborů. Projekt bychom přizpůsobili nejspíš až na základě jednání s městem a dalšími organizacemi. Náklady se odhadují asi na 185 milionů korun. Z naší strany je už vše připraveno, máme i projektovou dokumentaci a stavební povolení. V podstatě čekáme na výzvy pro dotační tituly.

To je docela rozsáhlý soubor možností, jak objekt využít.

Nechceme, aby tady vznikl uzavřený prostor jen pro zdravotně postižené, ale aby se naopak co nejvíce otevřel veřejnosti, aby si k nám lidé z města našli cestu a měli důvod areál navštěvovat. Proto se snažíme aktivity nakombinovat tak, aby došlo k přirozené integraci zdravotně postižených do většinové společnosti.

Máte pocit, že současná společnost dostatečně vychází vstříc zdravotně postiženým lidem, že se za uplynulých patnáct dvacet let situace v Česku změnila?

Určitě vnímám postup k lepšímu. Konkrétně Královéhradecký kraj má v plánu sestavit rozpočty na několik let dopředu s ohledem na potřeby těchto skupin obyvatelstva, také města a obce si uvědomily, že středisko takového typu tu být musí, což se odráží i ve finančních příspěvcích, které nám poskytují na letošní rok. Nyní jsme schopni čerpat i ze zkušeností, které jsme v poslední době získali ve Švýcarsku a nebo v Polsku a které se snažíme předat dál. Našimi návrhy a podněty bombardujeme například poslance.

A co se týká bezbariérovosti, zapracovala Nová Paka a další města na zlepšení stavu komunikací a vstupů do budov?

V Nové Pace pomáháme bezbariérovost řešit minimálně od roku 2004, ale dlouho to zůstávalo na mrtvém bodě. V této věci jsme se spojili i s pražskou asociací vozíčkářů, které jde pražský magistrát hodně na ruku. Aktuálně jsme například představili projekt bezbariérovosti kapličky u novopackého hřbitova a výbor pro rozvoj dal najevo, že naši myšlenku podpoří. Doufám, že nás město začne brát víc vážně. A mám velkou radost z toho, že se na nás s žádostí o radu obrací i podnikatelé, kteří si koupili objekt na náměstí nebo jinde v centru. Nyní rozjíždíme projekt bezbariérovosti i pro město Jičín a starosta Jiří Liška je této aktivitě nakloněn. Řekla bych, že problematika bezbariérovosti se celkově stále více dostává do povědomí a popředí zájmu veřejnosti i politiků.

Jaké služby nyní v prostoru bývalého kláštera nabízíte?

V jedné z budov máme denní stacionář, v té druhé poskytujeme širší škálu služeb. Nahoře jsou ubytovaní vozíčkáři, protože jinde v regionu ubytování pro vozíčkáře neexistuje. Pak tu máme sociální rehabilitaci, kde naši klienti postupně trénují hlavně soběstačnost, dále tam máme velkou půjčovnu kompenzačních pomůcek. Ročně si přijde vypůjčit některou z pomůcek kolem 130 lidí z různých částí republiky. V objektu fungují také chráněné dílny a vzdělávací sál, který slouží pro počítačové kurzy a jako místo setkávání. Rádi bychom ho maximálně využili, chtěli k nám pozvat například starosty obcí, naše dodavatele a odběratele, ředitele škol nebo podnikatele z Paky a okolí. Komunikace je totiž hodně důležitá, abychom mohli navázat spolupráci s dalšími partnery, abychom díky tomu nemuseli být tolik závislí na dotacích a darech. (jn)

Novopacké sdružení Život bez bariér oslavilo minulý pátek 10 let své existence. Mezi hosty byl například jičínský starosta Jiří Liška, který o projektu bezbariérovosti diskutoval například s Josefem Fučíkem. Foto: Jiří Němeček