Jičín - Od chvíle, kdy Galileo Galilei namířil svůj podomácku postavený dalekohled na jasnou noční oblohu a pozoroval Jupiter s jeho měsíci, čímž zpochybnil do té doby udržovanou ortodoxní představu o vesmíru, kde všechna tělesa krouží kolem Země, uplynulo už více než 400 let. Vzrušení při pohledu do hvězdářského dalekohledu však zažívají lidé dodnes, což potvrzují například amatérští astronomové při hvězdárně v Jičíně.

Právě hvězdárna na západním okraji Jičína, kterou spravuje středisko K-klub, se v blízké době možná dočká přeměny na centrum přírodních věd, kde by se vzdělávali školáci i veřejnost. Jičínská radnice si už loni nechala zpracovat projekt na přestavbu hvězdárny, která by stála zhruba dvanáct milionů korun. Město teď čeká, zda uspěje s žádostí o dotaci, která by pokryla většinu nákladů.

O samotný chod hvězdárny se přitom stará pětice dobrovolníků, která vede i astronomický kroužek pro děti. "Jsem přesvědčen, že základy astronomie a astrofyziky by měly být součástí všeobecného přehledu každého člověka. Školákům se to určitě hodí i při dalším studiu," říká v rozhovoru jeden z dobrovolníků Bob Šviha.

Zářící body na noční obloze, pohyby a fáze měsíce nebo tajemné tvary souhvězdí přitahují pozornost lidstva od nepaměti. Díky funkční hvězdárně mají lidé v Jičíně příležitost pozorovat astronomické objekty a úkazy i s odborným výkladem. Jaký je zájem o pozorování noční oblohy?

Návštěvnost se v posledních letech zvýšila, ale bývá dost nárazová, což se odvíjí především od počasí. Někdy přijde na noční pozorování početnější, třeba dvacetičlenná skupina, jindy zase jen pár lidí. Když je ovšem možné pozorovat na obloze nějaký atraktivní úkaz, o kterém dopředu referují noviny a televize, snažíme se o větší propagaci, a to pak přijde obvykle dost lidí. Problém je, že dopředu těžko odhadnete počasí, třeba na zatmění Měsíce přišlo kolem šedesáti lidí, jenže zrovna tou dobou byla obloha zatažená. Přes léto si k nám najdou cestu i turisté, kteří jsou ubytovaní například v kempech v okolí, možná jich někdy chodí dokonce víc než Jičíňáků. Například během nedávného Pochodu za Rumcajsem se nám ohlásila početná skupina dětských návštěvníků ze severních Čech. A co nás těší, je zájem mateřských a základních škol, které seznamujeme se základy astronomie a dětem umožníme prohlídku hvězdárny a nabízíme jim pozorování Slunce.

Má v době internetu ještě vůbec smysl, aby lidé chodili do hvězdáren, když si mohou kdykoliv z pohodlí domova prohlížet snímky pořízené například americkou NASA?

Ani v dnešní době nic nenahradí pohled na noční oblohu s pomocí kvalitního dalekohledu. To je něco úplně jiného, než když si prohlížíte doma obrázky na sebelepším monitoru, stále totiž jde jen o digitalizovaný obraz. Kdežto při vlastním pozorování dalekohledem se vám vesmír jeví najednou úplně jinak, má mnohem větší hloubku. A třeba při pohledu na Měsíc si můžete připadat, jako když k jeho povrchu letíte, obraz je dokonale ostrý a díky úžasné hře světla a stínu lze vidět nepřeberné množství povrchových útvarů - kráterů, valů, brázd, pahorků, pohoří... Tenhle zážitek se těžko zprostředkovává slovy. Je škoda, že lidé chodí nejčastěji pozorovat Měsíc, když je zrovna v úplňku. Tehdy na něm není skoro nic vidět, ideální čas k pozorování Měsíce nastává tehdy, pokud je na obloze jen srpek, tedy po novu. Když je Měsíc v úplňku, není pořádně vidět skoro žádný kráter. Sice jsme už vícekrát zvažovali, že bychom záběry z dalekohledu promítali kamerou na monitor, ale to není ono. Není prostě nad to, když člověk vyleze na štafle a podívá se do dalekohledu přímo.

Jičínská hvězdárna je otevřena každý pátek večer, co vlastně mohou zájemci sledovat, pokud nenastane zrovna zatmění Měsíce?

Nabízíme pozorování planet, krásně je vidět Jupiter s atmosférickými pásy a obíhajícími měsíci, Saturn se svým úchvatným prstencem a největšími měsíci, Venuše a její fáze nebo Mars s albedovými útvary a polárními čepičkami. Plánujeme také pozorování planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ve vzdáleném vesmíru pak třeba kulové hvězdokupy, což jsou nádherné objekty, které se skládají až z milionu hvězd. Zajímavé jsou i dvojhvězdy či vícenásobné systémy. Koukáme na mlhoviny nebo na větší galaxie. Přestože mlhoviny a galaxie vypadají jako mlhavé obláčky a nejsou vidět tak fantasticky zbarvené jako třeba na upravených fotkách z Hubbleova teleskopu, i tak je pohled na vlastní oči jedinečný. Jestli někdo váhá, proč navštívit hvězdárnu, tak bych jen podotkl, že neozbrojeným okem je za jasné noci mimo město vidět na obloze asi tak dva tisíce hvězd, díky dalekohledu jich můžete spatřit mnohonásobně víc. Z vlastní zkušenosti vím, že napoprvé jsou návštěvníci většinou překvapeni, co všechno je možné díky dalekohledu spatřit. Během návštěvy hvězdárny poskytneme příchozím i odborný výklad, podrobnější popis toho, co zrovna pozorují. Dá se říct, že lidové hvězdárny nabízejí originální zážitek, návštěvníci si mohou prohlédnout a osahat dalekohledy, vyslechnout odborný výklad, ale hlavně si mohou dalekohled vyzkoušet. Návštěva hvězdárny může být vnímána i jako kulturní zážitek. Možná by nebylo od věci mít reklamu i v kině, abychom sem veřejnost nalákali k návštěvě po skončení promítání filmů, ale to by chtělo nějak sladit s počasím (úsměv).

Je vůbec poloha jičínské hvězdárny vzhledem k takzvanému světelnému znečištění vhodná pro pozorování?

Určité světelné znečištění tu je, ale podmínky jsou jinak dobré, protože většina pozorování probíhá od východu přes jih na západ, kde těch světelných zdrojů, které ruší přirozenou noční tmu, už tolik není. Poměrně blízko je sice silniční obchvat, ale ten není natolik rušivý, aby kvalitu pozorování zásadně ovlivnil. Poloha hvězdárny na okraji města je příhodná i z hlediska docházkové vzdálenosti, takže sem není problém dojít pěšky.

Hvězdárně se podařilo vdechnout nový život zhruba před šestnácti lety, jakou proměnou za tu dobu prošla?

Mezi hlavní iniciátory oživení hvězdárny patřil v devadesátých letech pan profesor Josef Kabeláč. Právě i jeho zásluhou se podařilo pro hvězdárnu získat velmi kvalitní dalekohled Newtonova typu se zrcadlem o průměru padesáti centimetrů, který patří k největším v České republice. Jeho pořízení se rozhodl financovat známý mecenáš, pan Horáček z Turnova. Dřív než se ale podařilo zakázku dokončit, pan Horáček zemřel, naštěstí náklady nad rámec zaplacené zálohy doplatilo z rozpočtu město. Vzápětí se tady instalovala také montáž s elektronickým pohonem dalekohledu, který řídí počítač. Před pěti lety prošla budova rekonstrukcí a o další dva roky později se předělávala kopule. Můžeme říct, že za posledních šestnáct let se tady odehrála řada změn, které přispěly jak ke zkvalitnění technického vybavení, tak i ke zvýšení komfortu. Jinak kromě velkého zrcadlového dalekohledu máme k dispozici i pár menších, čočkových dalekohledů. Každý se přitom hodí k pozorování něčeho jiného.

Kolik hvězdáren podobného typu dnes v České republice existuje?

V České republice je poměrně hustá síť lidových hvězdáren. Stojí minimálně v každém okresním městě, ale v provozu jich není až tolik. V okolí se po delší době podařilo otevřít například hvězdárnu v Turnově, jinak v našem kraji hvězdárny fungují v Hradci Králové a v Úpici. A v posledních letech registrujeme i další trend, malé hvězdárny si budují také lidé u sebe doma.

Lze za současných podmínek kromě popularizační činnosti provádět v Jičíně případně i menší vědeckou činnost?

Určitě se dá, ostatně tímto směrem je zčásti orientován projekt centra přírodních věd, který by vznikl právě na hvězdárně. V podané žádosti o dotaci se počítá také s pořízením několika přístrojů, jedním z nich by byla například celooblohová kamera, která by snímala oblohu přes celou noc. Kamera v průběhu noci zaznamenává průlety meteorů, z nichž ty jasnější, takzvané bolidy, se v rámci Evropské bolidové sítě zpracují, včetně výpočtu dráhy průletu. Lze tak určit přesné místo dopadu. Za zmínku stojí, že zakladatelem tohoto programu byl český astronom doktor Zdeněk Ceplecha. Z hlediska pátrání po úlomcích meteorů patří naše země už od dob komunismu mezi světovou špičku. Například o výpočet dráhy a zjištění "rodokmenu" loňského takzvaného Čeljabinského meteoritu se opět postarali čeští astronomové z ondřejovské observatoře. I když v minulosti bylo snazší zorganizovat pátrací rojnici, stále je u nás dost lidí, kteří se této aktivitě věnují dobrovolně ve svém volném čase.

O možnosti, že by v Jičíně vzniklo centrum přírodních věd, se mluví už několik let. Co takový projekt vlastně obnáší?

Nové vzdělávací centrum by sloužilo lidem z celého regionu. Projekt environmentálního vzdělávání spočívá nejen ve zkvalitnění prostředí pro astronomická pozorování, ale zázemí by tu našli také mladí přírodovědci a veřejnost. Cílem je pořídit další vybavení, včetně dalekohledů, mikroskopů a jiných přístrojů nebo odborné literatury. Počítá se také s vybudováním přednáškového sálu s dostatečnou kapacitou, do kterého by se vešla celá třída školáků, úpravou terasy na střeše vedle kopule nebo sadovou úpravou pozemků v bezprostředním okolí hvězdárny, kde by se děti z přírodovědného kroužku naučily pečovat o vlastní zahradu. Největší díl nákladů však představuje parkoviště a nová příjezdová cesta.

V jaké fázi je tento projekt a kolik by stál?

Stavební povolení je vydané. V současnosti se už pouze čeká, jak dopadne žádost o dotaci, která by pokryla větší, až devadesátiprocentní část z předpokládaných dvanácti milionů korun. (jn)

Hvězdárna v Jičíně

Původně byla budova hvězdárny majetkem ministerstva národní obrany a sloužila jako muniční skladiště - na mapách je tamní oblast označena jako "Na Prachárně". Jde o tradici místa, která sahá až do časů rakouské monarchie. V šedesátých letech 20. století přešel zděný objekt do majetku města, které ho za pomoci řady nadšených astronomů nechalo přebudovat na hvězdárnu. O pár desítek let později se však hvězdárna ocitla na okraji pozornosti, ale už na sklonku 90. let se situace změnila. Hvězdárna se opět dostala do popředí zájmu odborníků i veřejnosti, což vyvrcholilo rokem 2001, kdy město zakoupilo zrcadlový dalekohled, největší svého druhu v Královéhradeckém kraji a jeden z největších v Česku. V nově vybavené hvězdárně, kterou spravuje středisko volného času K-klub, působí i astronomický kroužek vedený skupinou nadšených dobrovolníků. Další vylepšení objektu může přinést záměr výstavby centra přírodních věd. Na projekt environmentálního vzdělávání se jičínská radnice letos snaží získat dotaci. Zdroj: hvezdarnajicin.cz

Bob Šviha (na snímku) je jedním z dobrovolníků, kteří se starají o provoz jičínské hvězdárny, kde se pravidelně schází také členové astronomického kroužku. Srdce jičínské hvězdárny tvoří zrcadlový dalekohled o průměru padesáti centimetrů, který svými para