Jičín - Závěr příštího týdne a víkend budou v Jičíně patřit Valdštejnským slavnostem. Program zahájí už ve čtvrtek 22. května přednáška polského historika Sobieslawa Nowotného věnovaná návštěvám Albrechta z Valdštejna v polském městě Swidnici, kterou pořádá občanské sdružení Jičínská beseda.

Polský historik připomene Valdštejnovy pobyty ve Swidnici v letech 1626, 1627 a také rok 1633, kdy Valdštejn vedl ve Slezsku "podivnou" válečnou kampaň, která už pomalu předznamenávala jeho pád a nakonec i násilnou smrt. Zvlášť rok 1626, kdy Valdštejn ve městě několik dnů pobýval, a rok 1633, kdy město obléhal, budou v přednášce stěžejní a mimo jiné přiblíží i nejtemnější stránky třicetiletého válečného konfliktu, kterými přes veškerou hrůzu nebyly bitvy, ale devastace, utrpení civilního obyvatelstva a celková mravní zkáza.

"Ačkoliv víme, že na rozporuplnou osobnost Albrechta z Valdštejna můžeme nahlížet z různých úhlů, mezi obyvateli Jičína převládá pozitivní vnímání vévody jakožto významného budovatele, jenž naše město nebývale pozvedl, vtiskl mu jeho tvář a vůbec se všemožně zasloužil o jeho slávu. Navíc jsme si zvykli na uhlazenou a noblesní postavu v podání Miroslava Kněborta, jenž se svým vojenským doprovodem vždy s úsměvem a vlídností rozdává lidem jičínské tolary a hraje s dětmi v zámeckém parku kuličky. Přesto, nebo možná právě proto, by nebylo občas od věci pohlédnout na postavu 'našeho' vévody z té druhé, odvrácené strany," říká Pavel Kracík, organizátor schůzek Jičínské besedy. Předznamenává tak zkušenosti, které Swidnica s Valdštejnem a jeho vojáky udělala a které historik Sobieslaw Nowotny během své přednášky na základě dobových dokumentů přiblíží. Nastíní autoritativní a nesmlouvavé chování vojevůdce, jeho vyjednávání s nepřítelem, plenění a rabování v okolí města i epidemii, která podle Nowotného údajů připravila o život 17 tisíc lidí, jak z města, tak okolních vesnic.

Na příkladu jednoho města a jednoho z nejvýznamnějších válečníků třicetileté války si bude možné uvědomit, jak děsivá byla doba válečného konfliktu, který probíhal po větší část první poloviny 17. století. A je to jen příklad. Příklad jednoho vojevůdce, jeho vojáků a jednoho města. Ale ani ostatní velitelé, a zvlášť vojáci, se nechovali jinak. Tvrdost, zákulisní jednání, zrada, chamtivost, plenění, to je obraz třicetileté války, která zdevastovala střední Evropu a jejíž ničení se nakonec nevyhnulo ani Valdštejnovu panství.

Šílená doba, kdy bujaré pitky a hodování jdou ruku v ruce s neskutečným strádáním. Doba bezuzdného kořistění a pustošení v podání vojáků všech armád. Tak si je třeba představit třicetiletou válku, o které její účastník Grimmelshausen ve svém románu Simplicius Simplicissimus mimo jiné napsal: První, co ti rejthaři udělali a v černě vymalovaných jizbách otčíka mého započali, bylo, že tam postavili své koně; pak si každý hleděl své zvláštní práce, z nichž každá ohlašovala zhoubu a zkázu. (...) někteří sypali peří z peřin a cpali do nich náhradou slaniny, jiní uzené maso a jiné věci, jako by na takových peřinách bylo lepší spaní. (...) Naši děvečku počastovali v chlévě tak, že odtamtud ani nemohla vyjít, což pověděti věc stydná jest. Čeledína položili svázaného na zem, vrazili mu do huby roubík a nalili mu do těla dojačku plnou škaredé močůvky: tomu říkali švédský truňk, kterýž mu však ani trochu nechutnal, nýbrž způsoboval v tváři jeho šklebení velmi podivné, čímž ho přinutil, aby zavedl jeden hlouček jinam, kde vzali lidi a dobytek a přivedli na náš dvůr...

Jaké zkušenosti má s Valdštejnem Swidnica, kde se dlouho po jeho smrti vyprávěla legenda, "že vjel na koni do kostela a šavlí sekal po jednom z duchovních", bude polský historik Sobieslaw Nowotny vyprávět ve čtvrtek 22. května od 18 hodin. Přednáška, která bude tlumočena do češtiny, se tentokrát výjimečně uskuteční v obřadní síni zámku. (to)