Rok s cizincem přináší zážitky, na které se nikdy nezapomíná, říká Klára Kutišová
04. 07. 2014 Zprávy foto: 1 « zpět
Jičín - Chcete zažít něco výjimečného? Pozvěte si na rok domů mladého Brazilce, Japonku či Thajku nebo jiného zahraničního studenta. Podělte se s ním o svůj domov, prožívejte s ním každodenní starosti a radosti. Staňte se hostitelskou rodinou. Je to jedinečná zkušenost, která vás obohatí. Jsou to zážitky, na které se nikdy nezapomíná, tvrdí Klára Kutišová, ředitelka obecně prospěšné společnosti AFS mezikulturní programy.
"Zahraniční student vám přiblíží jinou kulturu, aniž byste museli někam vycestovat," říká Kutišová. Mezinárodní výměnné pobyty studentů organizuje AFS desítky let po celém světě. V Česku působí stabilně od devadesátých let minulého století.
Nezisková organizace AFS mezikulturní programy zajišťuje dobrovolnické aktivity a výměnné pobyty pro zahraniční i naše studenty. Co vlastně znamená zkratka AFS a jak organizace vznikla?
Dnes už to není zkratka, ale oficiální název celosvětové organizace, která působí v desítkách zemí světa a letos oslaví sté výročí. Původ má v American Field Service, což byla americká polní ambulance, která se angažovala v první světové válce, a tvořila ji skupina dobrovolných řidičů. Když viděli hrůzy války, dospěli k přesvědčení, že jedna z cest, jak minimalizovat válečné konflikty, spočívá v komunikaci mezi lidmi, poznávání různých kultur a jejich odlišností. Pokud se lidé poznávají, když spolu mluví, je větší šance, že se snadněji odbourávají předsudky, lidé zjišťují, že není třeba se bát jinakosti... Základem dobrého soužití je otevřená mysl, tolerance, vzájemná úcta a respekt. To jsou hodnoty, které se mezinárodní studentské výměny snaží podporovat. Do projektu AFS se někdejší Československo poprvé zapojilo v roce 1947 v rámci programu pro středoškolské studenty z Evropy, kteří vyjeli do Spojených států. Mezi nimi byla i trojice, která později v devadesátých letech založila pobočku u nás.
Pro mladého člověka, středoškoláka, určitě není jednoduché odjet na jeden rok daleko od rodiny, třeba na druhý konec světa. Jak studenty vybíráte, máte nějaká kritéria?
Programu se mohou zúčastnit studenti ve věku od patnácti do osmnácti let, kteří po vyplnění přihlášky absolvují například pohovor, abychom zjistili, zda jsou na pobyt v jiné kultuře dostatečně připravení a motivovaní. Ale první přirozená selekce nastává hned v počátku, protože do programu se hlásí studenti sami ze své vlastní vůle. A už tento fakt poukazuje, že jde o mladé lidi, kteří mají chuť poznávat něco nového. Jednoduché to pro ně není, ale myslím si, že věk, ve kterém odjíždějí, je ideální pro zdravou konfrontaci a pro nasátí nových zkušeností.
Z jakých zemí k nám jezdí studenti a kolik se jich tu ročně objeví?
Přijíždějí k nám z celé Evropy, ze Severní a Jižní Ameriky, z Asie a Oceánie. Hostitelský program v Česku absolvuje ročně kolem sedmdesáti dětí, naopak do ciziny vyjede stejným způsobem ročně kolem šedesáti českých studentů. Nabídky AFS v současnosti celosvětově využívá kolem třinácti tisíc účastníků ročně.
Co vůbec obnáší stát se hostitelskou rodinou?
Na našem propagačním letáčku máme napsáno - volná postel, místo v srdci a jídlo v lednici. To je velmi jednoduše řečeno, ale v podstatě to bezezbytku vystihuje, co obnáší přijmout roli hostitelské rodiny. Jde o odhodlání přijmout někoho dočasně domů nejenom fyzicky, ale i do svého srdce. Student se totiž stává novým členem rodiny. Po dobu tří, pěti nebo deseti měsíců s ním hostitelé zažívají všechny jejich každodenní starosti a radosti, a hlavně poznávají novou kulturu, zvyklosti, jazyk nebo i kuchyni. Kancelář AFS proplácí po celou dobu pobytu studenta jeho cestovné do školy, učebnice a školní pomůcky a prostřednictvím našich dobrovolníků poskytuje i další servis. Zajišťujeme například výběr školy, do které pak chodí. Studenti zpravidla navštěvují gymnázia, kde se účastní výuky s přihlédnutím ke svým jazykovým schopnostem. Oběma stranám poskytujeme podporu, kdykoliv se na nás mohou obrátit.
Cizinci si mohou vybírat místo pobytu, třeba že chtějí právě do České republiky?
Ano. A řekla bych, že máme dobrou reputaci. Každý rok se zájem o Česko zvyšuje, zahraničních studentů bychom určitě mohli hostit víc, ale jsme limitováni počtem rodin, které se do programu každý rok zapojují. Díky našim dobrovolníkům a hostitelským rodinám se profilujeme jako jedna z velmi kvalitních partnerských organizací. Základním pilířem celosvětové sítě AFS jsou právě dobrovolníci, kteří nezištně poskytují osobní podporu a pomoc účastníkům všech programů.
Proč by měl někdo hostit cizince, v čem vidíte hlavní přínos nebo smysl této aktivity?
Na první místo bych dala nové poznatky a zkušenosti, třeba v podobě vyprávění nebo zážitků, které vás obohatí a posouvají v životě dál. Řada rodičů chce také své děti motivovat k tomu, aby se naučily jazyk. Ze studentů, kteří v minulosti přes AFS vyjeli do zahraničí, se zase naopak stávají dobrovolníci, a nyní chtějí udělat něco pro druhé. A jsou tu i lidé, kteří si po absolvování hostitelského programu uvědomili, že už fungují zase jako rodina. Řečeno slovy jedné hostitelské maminky, se studenty pokaždé přišla taková spousta témat, že si měli neustále o čem povídat. Každý den přinesl něco nového. Doteď jim tato živá atmosféra doma vydržela. (jn)
Po skončení školního roku se desítky studentů, kteří do Česka přijeli prostřednictvím organizace AFS, vrací domů. Mezi jinými i mladí lidé z Turecka, Thajska, Německa, Paraguaye a Chile, kteří se společně s hostitelskými rodinami sešli v sobotu na rozlučk
