Jičínsko - V Česku narůstají počty lidí, kteří si zapisují adresu trvalého pobytu na městských či obecních úřadech. Během posledních několika let se tyto seznamy v některých městech rozšířily i více než na dvojnásobek. Jen na Jičínsku jde o stovky jmen, kterých neustále přibývá. Radnice vítají, že ministerstvo vnitra připravuje změnu podmínek pro přidělování trvalého pobytu na "úřední" adrese.

"Zákonodárci se tímto problémem intenzivně zabývají, aby se zarazil ten neustálý nárůst, aby lidé například kvůli exekucím nepadali na ohlašovny úřadů. Určitě bychom uvítali, kdyby se připravily podmínky pro rychlou změnu, která by mohla začít platit od příštího roku," říká například vedoucí hořické radnice Michal Kuchta.

Právě v Hořicích nyní evidují asi 260 obyvatel s trvalým pobytem na městském úřadě, přitom ještě před pěti lety jich bylo méně než sto. "Každým rokem to narůstá o dvacet až třicet lidí," poznamenal Kuchta.

Lavině podobných žádostí čelila v nedávné minulosti i jičínská radnice, která podle tajemníka městského úřadu Petera Bareše zapsala k trvalému pobytu na ohlašovně už zhruba 500 lidí. "Každoročně přicházejí desítky nových žadatelů," poznamenal Bareš. Celkem asi 120 lidí má nyní městský úřad v Nové Pace a necelých 130 v Lázních Bělohradě, zatímco ještě loni jich tam bylo osmdesát. Šéfové úřadů se přitom shodují, že boom nastal v reakci na vzestup exekučních případů spojených s rostoucím zadlužením ve společnosti.

Exekutoři příliš nezkoumají, zda místo trvalého pobytu dlužníka odpovídá skutečně jím obývané adrese ani zda všechny zabavované věci jsou opravdu dlužníka.

Pronajímatelé bytů za těchto okolností dost často z obavy odmítnou umožnit nájemníkům přihlášení trvalého pobytu.

"Tušíme, že ve většině případů jde o exekuce, že se lidé přihlásí k nám na úřad, protože nechtějí stáhnout do problémů své příbuzné nebo partnery," líčí vedoucí novopacké radnice Zdeněk Sucharda.

Úřadům tím sice nevznikají žádné výhody ani povinnosti, přesto lidí, kteří se u nich přihlašují k pobytu, přibývá. Zabránit tomu však nemohou. Musí se naopak vypořádat s narůstajícím množstvím nevyzvednuté korespondence, která lidem na radnici přichází, a na některých místech řeší i nezaplacené poplatky za svoz odpadu nebo psy.

"Je tu ještě jeden problém, zákon říká, že lidé na ohlašovně nesmí platit poplatky za likvidaci odpadu a za psy. V této situaci se přitom ocitli nikoliv vlastní vinou i lidé, kteří bezproblémově žijí v nájemním bytě, mají normální příjmy, ale majitel jim tam nechce povolit trvalý pobyt. Odhaduji, že tento důvod se týká nadpoloviční většiny," poukazuje Kuchta. Do této kategorie nejspíš spadají i lidé, kteří neudržují žádný kontakt se svými dospělými dětmi, kterým chodí do schránky dopisy s pruhem.

"Vím, že některá města od lidí na ohlašovně poplatek za odpad nevybírají, ale nám to přijde diskriminační, takže na placení trváme. Na úřad nám také chodí stále víc pošty, ale zhruba polovina lidí vůbec nekomunikuje. Doručenek je už tolik, že jsme pro ně nechali pořídit speciální nástěnku," líčí bělohradský starosta Pavel Šubr. Pošta by přitom měla písemnosti vkládat do schránky lidí nebo na jiné viditelné místo.

Novela zákona o evidenci obyvatel má zpřísnit pravidla pro všechny, kteří mají trvalé bydliště na obecním či městském úřadě. Počty takto přihlášených lidí rapidně narůstají a úřady začalo neúměrně zatěžovat řešení obsílek od soudů, upomínek od bank i exekutorů určených lidem nahlášeným k trvalému pobytu na radnici. V návrhu nových pravidel se počítá i s tím, že lidé budou mít trvalý pobyt na úřadě jen rok. Poté by jim ho úřady automaticky zrušily. (jn)