Studeňany - Jednu z nejpozoruhodnějších uměleckých dvojic minulého století, Josefa Váchala a Annu Mackovou, si připomínali účastníci sobotní poutě ve Studeňanech, kde oba umělci dožívali v nuzných podmínkách, stranou oficiálně uznávaných uměleckých kruhů.

Životní osudy Váchala a Mackové od konce třicátých let do roku 1969, kdy oba krátce po sobě umírají, přiblížilo místní Rádoby ochotnické divadlo, které vystoupilo s dramatizací memoárových textů A stále živí... aneb příběh se smutným koncem?. V podání ochotníků zazněly úryvky z dopisů, deníkových záznamů a dalších písemností.

Scénář připravil Oldřich Haken, který jej sestavil po prostudování asi 450 stránek textů, převážně z Váchalovy pozůstalosti. "Velkou část jsem měl zapůjčenou z Památníku národního písemnictví. Do scénáře jsem zakomponoval i úryvky z dosud velmi málo známých rukopisů," uvedl Haken.

Účastníci studeňanské poutě se tak přímo v areálu někdejšího rodného statku Anny Mackové ('-1969) mohli seznámit s pohnutým osudem tamní grafičky a malířky a svérázného knihaře, grafika, malíře, řezbáře a spisovatele Josefa Váchala ('-1969), který se k ní začátkem druhé světové války přistěhoval.

Obec Radim u příležitosti víkendové poutě nechala v sobotu na návsi ve Studeňanech také vysvětit zrekonstruovanou kapli Panny Marie Sněžné. Její interiér nově zdobí kopie mariánského obrazu, jehož předlohou je dílo z archivu jičínské katolické farnosti. (jn)

Foto: Jiří Němeček