Jičínsko - Kolaps hrozí soukromým a církevním školám, kterým chce stát sebrat dotace na provoz.

Pokud novela zákona sněmovnou projde, znamenalo by to nejspíš konec základní školy Bodláka a Pampelišky ve Veliši. A to i přesto, že seznamy dětí do prvních tříd tam naplňují několik let dopředu. Provozovatelé ohrožených škol se shodují, že návrh z dílny levicových politiků je odvetou za církevní restituce.

Šéf resortu Marcel Chládek požaduje, aby soukromé a církevní školy přišly o část státních dotací. Jde zhruba o 400 milionů korun, které školy dostávají na provozní náklady. V případě těch církevních Chládek navrhuje, aby si svůj provoz plně platily z církevních restitucí. Zřizovatelé obou typů škol shodně tvrdí, že pokud návrh poslanecká sněmovna schválí, bylo by to pro ně likvidační. Zároveň ale upozorňují, že k žádné úspoře peněz z veřejných rozpočtů ve skutečnosti nedojde.

"V případě, že ministr návrh prosadí, pak opravdu končíme," prohlásil ředitel velišské školy Jan Jiterský.

"Drtivá většina soukromých škol užívá jistého benefitu sníženého počtu žáků ve třídě, což je jakýsi nadstandard pro rodiče, kteří si mimo jiné právě i z tohoto důvodu pro své dítě soukromou školu vybrali. Na tento nadstandard u nás slouží teprve po deseti letech zavedené školné ve výši tři sta korun měsíčně," míní Jiterský. Podle nových pravidel by si však rodiče museli přispívat ještě víc, což ale Jiterský odmítá. Navíc tvrdí, že jejich škola vyjde veřejné rozpočty levněji než srovnatelná obecní škola.

"V okamžiku, kdy se stát rozhodne, že dětem v soukromých školách nebude přispívat na provozní výdaje, jako je teplo, světlo, úklid, revize hasicích přístrojů a podobně, tak nás připraví o dalších asi šest a půl tisíce korun ročně na žáka. To je pro naši školu likvidační, protože já v tomto regionu nemůžu chtít po rodičích, aby platili školné deset tisíc korun ročně. Je to i proti mému přesvědčení. Deset let jsme u nás školné nevybírali vůbec, teprve loni jsme to změnili a požádali rodiče o tři sta korun měsíčně, neboť náš schodek oproti srovnatelné obecní škole dosahoval už víc než tři a půl milionu korun ročně. O tuto částku je náš rozpočet v porovnání s veřejnou školou nižší. Byli bychom na tom lépe, kdybychom uvolnili námi stanovené maximální počty žáků ve třídách a přizpůsobili se standardu průměrného počtu 20 žáků ve třídě. To ale není cesta, kterou bychom chtěli jít," trvá na svém Jiterský.

Jiterský tvrdí, že pokud navrhovaný zákon vstoupí v platnost, po dvanácti letech "složí zbraně" a končí.

Současně ujišťuje, že škola nemá problém s naplněním kapacity. Ve Veliši evidují zájem rodičů o zápis dětí do prvních tříd na dalších pět let dopředu. "Chceme mít méně dětí ve třídě, kvůli tomu máme třeba i menší platy. Další zachování provozu školy by bylo ale možné jen za podmínek, které jsou pro mě nepřijatelné."

V obdobné situaci se ocitla řada dalších soukromých a církevních škol, kterým kvůli plánu ministra školství hrozí existenční problémy. Nelíbí se jim, že stát chce nově posuzovat školy především podle toho, kdo je jejich zřizovatel, místo aby posuzoval hlavně kvalitu výuky. Rodiče žáků bez ohledu na typ školy platí daně, takže by podle nich mělo být jedno, jestli příspěvek na provoz potom dostane škola soukromá, církevní, či veřejná. Důležité je, jakou kvalitu vzdělání ta která škola nabízí, což by mělo být rozhodující. "Vůbec se mi nelíbí, že se ve společnosti vytváří atmosféra, jako že jsme podvodníci, kteří parazitují na státu," poznamenal Jiterský.

Podle Bohdana Čančíka z packé Jednoty bratrské, která provozuje základní školu Brána, jsou veřejné školy už dnes zvýhodněny. "U nás jsme si zvolili obtížnější cestu, protože máme menší počet žáků ve třídě, a je na nás, abychom se s tím vyrovnali. Nám nejde o to, abychom na něčem vydělávali, ale abychom dětem zajistili kvalitní výuku a lepší výchovu. Pevně proto doufám, že se navrhované změny ohledně financování podaří ještě zvrátit, jinak by to bylo pro mnoho škol likvidační. Pro mě je třeba důležité, že nám současné vedení města fandí, i když nás nepodporuje přímo finančně," říká Čančík.

Za krizovou situaci označuje nynější stav i ředitelka soukromé podnikatelské školy Altman v Jičíně Renata Motyčková. "Existenčně by bylo ohroženo devadesát devět procent všech soukromých škol. Svou roli tam podle mě hraje neznalost problematiky, tvůrci navrhované novely financování soukromých škol vytrhli z kontextu. Příspěvky na provoz dostávají školy veřejné i soukromé, ale pořád to jsou peníze, které jdou z kapes daňového poplatníka. Když tedy žák přejde ze zanikající soukromé školy na veřejnou, normativ na něj zůstane zachován, tudíž se neušetří. Navíc soukromé školy možná ze tří čtvrtin sídlí v obecních budovách, a pokud ji provozovatel zavře, obce přijdou o nájem," míní Motyčková.

Starostka Veliše Naďa Bíšková věří, že je stále šance, aby soukromé školy o peníze na provoz nepřišly. "Škola ve Veliši je přece pro všechny děti, proto ten návrh považuji za špatný. Budova byla postavena pro výuku dětí, a byli bychom rádi, aby pro tento účel zůstala zachována. Raději si nechci ani představit, že bychom o školu přišli a museli řešit její jiné využití," dodává starostka Bíšková. (jn)