Bělohrad, Pecka - Plán postavit rozhlednu na vrchu šest set metrů vysoké Zvičiny oprášilo sdružení obcí a podnikatelů Podzvičinsko. Po sedmi letech záměr aktualizuje a hledá dotační možnosti. A nemusí jít o jedinou turisty vyhledávanou výškovou stavbu, další věž s výhledem do kraje by mohla vyrůst například na Krkonošské vyhlídce poblíž Bukoviny u Pecky.

"Máme před sebou nové programovací období evropských dotací, proto nás napadlo oživit myšlenku rozhledny na Zvičině. V Podkrkonoší výškové stavby tohoto druhu s mimořádným výhledem chybí, na rozdíl od jiných oblastí v České republice," říká předsedkyně správní rady mikroregionu Podzvičinsko a starostka Holovous Martina Berdychová. "Ještě není jisté, jestli do toho půjdeme, protože samotná projektová příprava bude něco stát. Nejprve konzultujeme, jestli je šance dotaci získat," dodala.

Starostové členských obcí, například Lázní Bělohradu, Hořic či Pecky, záměr vítají. Podle nich by stavba rozhledny přispěla k větší atraktivitě regionu. Věří, že do okolních měst a obcí by přilákala více návštěvníků.

"V Orlických horách i na řadě dalších míst v republice se rozhledny budují, škoda že u nás tomu tak zatím není. Zvičina se přímo nabízí. Určitě by to význam mělo, protože ze stávající vyhlídky z Raisovy chaty na Zvičině na Krkonoše vidět není," míní bělohradský starosta Pavel Šubr. Obdobný názor má i jeho hořický kolega Ivan Doležal. "Jenom vítám, pokud chtějí obce tuto myšlenku oprášit. Hořice jsou se Zvičinou provázané, ať už jde o cykloturistiku nebo o lyžování. Osobně bych projekt podpořil," řekl Doležal.

Dosavadní studie rozhledny na Zvičině je přitom stará už nejméně sedm let, tehdy ji však odmítla obec Třebihošť, na jejímž katastru měla vyrůst. "Jediné vhodné místo, kde lze kvůli stožárům telekomunikačních zařízení rozhlednu na vrchu Zvičiny postavit, se nachází na pozemku Třebihoště. Obec ale měla k projektu výhrady a chtěla si ho převzít, nakonec z toho však sešlo," konstatuje Berdychová.

Zvičina, odkud bývá vidět na Krkonoše, Rýchory, Polabskou rovinu nebo až na Broumovsko, nemusí být ale jediným místem, kde rozhledna v Podkrkonoší vyroste. Diskutovanou lokalitou je i Krkonošská vyhlídka nedaleko Pecky, kde v nedávné době skupina soukromníků postavila dřevěnou stavbu v podobě posedu. Pokud se iniciativy chopí radnice na Pecce, posed nejspíš nahradí skutečná rozhledna.

"Na Krkonošské vyhlídce dnes stojí větší posed s cedulkou, že výstup je možný pouze na vlastní nebezpečí, ale i tak tam podle kolegyně z úřadu bylo o víkendu plno turistů, lidé trpělivě čekali ve frontě. Rozhledna by tam proto určitě smysl měla," myslí si starostka Pecky Hana Štěrbová. "Rozhlednu máme dlouhodobě v plánu, dokonce jsme tam letos na jaře přivezli výškovou plošinu, abychom si vytipovali nejvhodnější místo. A jednali jsme i s majiteli o odprodeji dotčeného pozemku, ale jak dalece to bude reálné, záleží na financích," poznamenala.

V regionu existují i historické rozhledny, například Milohlídka v Jičíně, Masarykova věž samostatnosti v Hořicích nebo výšková stavba na hoře Tábor u Lomnice nad Popelkou, ale v posledních letech slouží k dalekým výhledům do kraje také některé moderní konstrukce telefonních společností. Jednou z nich je vyhlídka na vrchu Kozinec u Vidochova nebo základna mobilního operátora na Chlumu u Hořic. Další podle starosty Pavla Šubra plánovali operátoři nad obcí Uhlíře u Bělohradu, k výstavbě však nikdy nedošlo.

V Jičíně sice bývá přes léto Milohlídka navštěvovaná turisty, ale výhled z ní je omezen pouze jedním malým výsekem. Lepšímu rozhledu z vrcholu dvoupatrové kamenné věže z roku 1843 brání vzrostlá vegetace. Radnice zvažovala, že nechá vytvořit průseky okolním lesoparkem, zalekla se však protestů obyvatel blízké zástavby na Čeřovce.

"Nemyslím si, že by v dohledné době došlo k nějaké zásadní změně názorů na průseky. Komplexní řešení přijde nejspíš až poté, co stromy dosáhnou hranice životnosti. Je jen škoda, že naši předkové nepostavili Milohlídku alespoň o deset metrů vyšší, protože dnes by bylo po problému," poznamenal jičínský starosta Jiří Liška. (jn)