Mlázovice, Bělohrad - Mlázovické kino po sedmdesáti letech skončilo. Důvodem není nezájem diváků, ale nedostatek filmů, které by bylo možné promítat na klasických promítacích zařízeních.

V současné distribuci už totiž převládají filmové kopie pouze na digitálních nosičích. Nejistou budoucnost tak před sebou mají i další menší kina, která dosud neprošla digitalizací a většinou hrají jen omezeně pouze několik měsíců v roce.

"Bohužel končíme kvůli podivné politice firem, které u nás distribuují zahraniční, a hlavně domácí filmovou tvorbu. Nové filmy totiž dodávají už pouze na nosičích pro plně digitalizovaná kina. Úplně se přestaly vyrábět klasické pětatřicetimilimetrové filmové pásy pro běžné promítačky. Tím odstřihli naprostou většinu malých regionálních kin, která neprošla digitalizací, včetně nás," zlobí se starosta Mlázovic Tomáš Komárek.

Na konci srpna tak odešel z kina poslední návštěvník a podle starosty se tím s největší pravděpodobností uzavřela závěrečná kapitola v téměř sedmdesátileté historii mlázovického biografu.

"Končíme nedobrovolně, lidé v Mlázovicích přišli o jednu z mála možností kulturního vyžití. Je mi to líto o to víc, že konec tohoto kulturního fenoménu na malé obci nepřivodil nezájem diváků."

Budoucnost dnešního promítacího sálu v budově radnice v centru Mlázovic je nejistá. Jde prý o specifický prostor, pro který se těžko najde jiné využití. "V tuto chvíli kino zakonzervujeme ve stavu, v jakém je, a budeme čekat, co přinese budoucnost," posteskl si Komárek. Připustil, že město sice sázelo na příslib levnější formy digitalizace kina za méně než dvě stě tisíc korun, ale distribuční firmy od alternativního projektu e-cinema ustoupily. "Na plnohodnotnou digitalizaci nemáme, jen technologie by přišla asi na dva miliony, což jsou mandatorní výdaje našeho městečka na celý kalendářní rok," líčí Komárek.

V blízkém Bělohradě se vedení lázeňského města snaží kino navzdory nedostatku nových filmů udržet při životě. Ale ani tam není zřejmě budoucnost příliš optimistická, už teď promítají jen dvakrát do měsíce. "Asi tři čtvrtě roku kino nepromítalo, protože nebyly dostupné filmy, ale pak se opět začaly objevovat docela zajímavé tituly v klasických kopiích. Znovu jsme proto rozjeli promítání, a to dvakrát do měsíce. Problém je, že si lidé během pauzy odvykli chodit na projekce. Jsem zvědavý, jestli teď na podzim s příchodem horšího počasí začnou opět chodit. Zatím se kino snažíme udržet, pokud ale bude zájem diváků mizivý, je možné, že zastupitelstvo kino uzavře," nastínil možnosti bělohradský starosta Pavel Šubr.

Podle Komárka může současný stav ohrozit i tuzemskou kinematografii, která je zčásti závislá právě na příjmech ze vstupného, jež kina vybírají.

"Monopol na distribuci má u nás firma Falcon, která současně vlastní i multiplexy s několika promítacími sály ve velkých městech. Jsem přesvědčen, že argument digitalizace využili pouze k tomu, aby se elegantně zbavili konkurence malých městských a vesnických kin, jejichž nevratnou likvidaci proces digitalizace nastartoval," prohlásil starosta.

"Jenže žijí s falešnou představou, že lidé z malých měst a obcí začnou najednou víc jezdit právě do jejich multiplexů, kde budou mít větší tržby. To je ale zcestná představa vzhledem k výši vstupného, které musí diváci zaplatit, a dojezdovým vzdálenostem, které musí autem absolvovat. Očekávám, že ve finále celkové příjmy z kin klesnou, což nakonec ohrozí hlavně domácí tvorbu, protože české filmy budou méně navštěvované, a tedy víc prodělečné. Bude se jich pak točit méně a na to doplatí zase provozovatelé multiplexů," domnívá se Tomáš Komárek.

Na Jičínsku se do současné doby podařilo digitalizovat pouze dvě kina - Biograf Český ráj v Jičíně a hořické kino, které město před pár lety pronajalo do soukromých rukou. (jn)