Hořice - Výjimečnou příležitost zhlédnout ukázku japonského obřadu přípravy a pití čaje měli návštěvníci Galerie plastik, kde probíhal první ročník Mezinárodního festivalu krásných umění za účasti japonských umělců.

Do detailu propracovaná pravidla, kterými se řídí průběh čajového obřadu od jeho samotné přípravy až po závěrečné chvíle loučení s hosty, předvedla Darja Kawasumi, majitelka japonské restaurace Miyabi v Praze, která řadu let žila a studovala v Japonsku.

"Dodržování pravidel je výrazem úcty a respektu k těm, které hostíme. V pečlivosti, s jakou obřad připravujeme, se odráží náš vztah k blízkým a přátelům," vyzdvihuje Darja Kawasumi.

Obřadné čajové rituály mají v Japonsku staletí trvající tradici a stejně jako v minulosti i dnes jsou pro řadu lidí nedílnou součástí jejich běžného života. "Jsou lidé, pro které se umění čaje, jeho příprava a pití, stalo celoživotní cestou, cestou čaje Sado. V mém případě se japonský čajový obřad stal celoživotní láskou a také stěžejním akademickým tématem," vysvětluje žena, která studovala na Křesťanské univerzitě v Tokiu, japanologii na Karlově univerzitě a komunikaci a teologii ve Spojených státech.

Říká, že čajový obřad navozuje a podporuje pozitivní myšlení, vyrovnanost, smysl pro harmonii a úctu k druhým a darům přírody. K pochopení a plnému prožitku, plnému vnímání chuti a vůně čaje, je prý důležité se uvolnit, žít přítomností a naplno vnímat vše kolem sebe, což pro roztěkanou mysl člověka současného světa není jednoduché, připouští Kawasumi. Čajový obřad podle ní vychází ze zenových ideálů, kde schopnost prožívat přítomnost, uvědomění si krásy a jedinečnosti každé prožité chvíle, patří k nejvyšším druhům životního štěstí. "Stěžejní je vztah mezi hostitelem a hostem, pohostinnost předávat i přijímat je vlastně také uměním. Chápu, že někteří, kdo čaj pijí poprvé, mohou být jeho chutí zaskočeni a nemusí jím být zrovna nadšeni. Setkala jsem se třeba i s tím, že v něm cítí moře, že jim chutná jako nějaký mořský plod. To není až tak překvapující, protože moře je v Japonsku takřka všudypřítomné," dodává.

Účastníci sobotní akce se seznámili nejen s druhy čajů a pořadím, v němž se během obřadu podávají, nebo s předepsaným čajovým nádobím, které slouží k jeho přípravě, ale také měli možnost zelený práškový čaj zvaný matcha, který se před podáním šlehá speciální bambusovou metličkou v misce horké vody, ochutnat.

Zpočátku zpěněný šlehaný nápoj, který svou barvou a konzistencí připomínal vzdáleně hráškovou polévku, se podával v keramických čajových miskách, které pro tuto příležitost poskytli i vystavující umělci, kteří do Hořic přivezli ukázky své tvorby. A to nejen keramiku, ale i další umělecké předměty reprezentující současné japonské umění, například sklo, grafiku a malbu. Výtvarná díla si mohou návštěvníci Galerie plastik prohlédnout ještě během příštího týdne.

"Velkou zásluhu, že se festival uskutečnil, má hlavně přední japonský výtvarník Hiroaki Miyayama, který si Hořice během předchozích návštěv oblíbil. Svou aktivitou navazuje i na vyhlášená sochařská sympozia v Hořicích, kterých se v minulosti zúčastnila řada japonských sochařů, jejichž díla zdobí svah Gothardu právě i v bezprostředním okolí Galerie plastik," vysvětluje její vedoucí Tomáš Mates. Zdůraznil, že letošní přehlídka tradičního japonského umění nezůstane ojedinělým projektem, ale bude mít pokračování i v dalších letech. Příští rok se tak možná v Hořicích představí třeba i světově nejuznávanější pěstitel bonsají.

Hořický místostarosta Aleš Svoboda prohlásil, že by byl rád, pokud se ve městě podaří rozjet novou tradici a japonské umění se tam zabydlí. "Festival je určitě jedinečnou příležitostí, která přispívá k vnímání Hořic jako města s bohatým uměleckým a kulturním životem. Musím říct, že s kolegy v městské radě jsme ocenili, že se panu Tomáši Matesovi podařilo tuto nabídku atraktivním způsobem rozšířit," sdělil Svoboda. (jn)

Foto: Jiří Němeček