Jičín - Přibližně po sto letech se zrakům veřejnosti odkryla jedna z nejstarších vyhlídek v Prachovských skalách. Místo nazývané Tři kanape, jež je opředeno lidovou pověstí o návštěvě tří mocnářů, kteří měli roku 1813 v Jičíně rokovat o vzniku protinapoleonské koalice, zůstávalo řadu desetiletí zarostlé vegetací a překryté nánosy zeminy. Nyní jej odkryli účastníci přednášky pořádané sdružením Jičínská beseda.

"Tři pohovky nebo též Tři kanape jsou tři sedadla vytesaná do tří balvanů, nacházející se nad prachovskou Fortnou," říká Pavel Kracík, jenž stojí za jejich objevem.

Pomístní název Tři kanape je podle něj poprvé doložen na nejstarší mapě Prachovských skal z roku 1880. Nejstarší popis vyhlídky spolu se záznamem folklorní tradice, která ji opřádá, zaznamenal o další tři roky později Vladislav Lepař, autor prvního turistického průvodce Prachovskými skalami.

"Podle kdysi rozšířené lidové pověsti byly tři pohovky vytesány roku 1813 v souvislosti s návštěvou tří evropských mocnářů, kteří měli v Jičíně jednat o vzniku protinapoleonské koalice. Traduje se, že během společného výletu do Prachovských skal všichni usedli do skalních sedadel - uprostřed rakouský císař František I., po jeho levé ruce ruský car Alexandr I. a vpravo pruský král Bedřich Vilém III. Ve skutečnosti však v červnu 1813 navštívil Jičín pouze rakouský císař, který v rámci svého měsíčního pobytu navštívil Prachovské skály 9. června, kdy prošel Císařskou chodbou a vystoupil na hrad Pařez, v té době nazývaný Husí Nožka."

Jenže už ve dvacátých letech minulého století, poměrně záhy po pádu monarchie, zmizela pozoruhodná vyhlídka nejen ze všech map a turistických průvodců, ale začala se ztrácet i v terénu. Kamenná sedadla postupně mizela pod vrstvami lesní hrabanky, trsy kapradí a keři borůvek. A od padesátých let 20. století je už prokazatelně nikdo neviděl, tvrdí Kracík, který místo objevil v roce 1999 ještě jako student archeologie.

"O popularizaci jsem dlouho neuvažoval, přál jsem si, aby v kontrastu k mohutné návštěvnosti Prachovských skal a jisté profanaci řady zdejších míst stále ještě existovala alespoň nějaká kouzelná zákoutí s pozoruhodnou historií, která budou známa jen malému počtu místních obyvatel a jejichž existence bude jakýmsi tajemstvím," vysvětluje Kracík.

Názor změnil, když se v posledních letech začaly za Tři pohovky mylně vydávat jiné tři balvany, které se nachází zhruba patnáct metrů od skutečné vyhlídky. "Považovali jsme za nezbytné tento nešťastný novodobý omyl prachovského místopisu vyvrátit a milovníkům skal a vážným zájemcům o regionální historii skutečné místo Tří kanapí prozradit. V sobotu jsme proto ve spolupráci s místní organizací Českého svazu ochránců přírody Prachovské skály a archeologickou společností Labrys místo obnovili a také zevrubně zdokumentovali. Nyní připravujeme odbornou studii, která přiblíží jeho historii v kontextu fenoménu prvotních romantických úprav pískovcových skalních měst," přiblížil Kracík s tím, že tento málo známý fenomén zůstával dlouho mimo zájem historiků i archeologů. Teprve v posledních letech se k němu obrací pozornost v návaznosti na výzkum skalních rytin.

Tři pohovky patří k nejstarším vyhlídkám Prachovských skal a Českého ráje, přičemž kompozice skalních sedadel vytesaných do tří uměle tvarovaných pískovcových balvanů vznikla podle Kracíka s největší pravděpodobností z podnětu hraběte Františka Šlika někdy v průběhu první poloviny 19. století. Jejich vznik lze prý zasadit do dvacátých až čtyřicátých let na základě analogií ze sousedního Hruboskalska, kde se nachází Skála hraběte Adama Vratislava a Kapucín.

"Vyhlídka, jejíž podoba nese viditelné stopy dobového romantismu, byla pohledově orientovaná na šlikovské panství, směrem k Ostružnu, sv. Anně a na Loretu. Svým provedením i dokonalým stavem zachování jsou prachovské Tři pohovky prakticky jedinečné, na rozdíl od podobných útvarů například v sousedním Hruboskalsku. I proto uvažujeme o prohlášení tohoto objektu za kulturní památku. Naším přáním je, aby nadále zůstával skryt zrakům běžných návštěvníků Prachovských skal, aby byl znám spíše jen místním obyvatelům a zájemcům o prachovskou historii, kteří si existenci tohoto magického místa uchovají jako tajemství a budou jej chránit."

O novém turistickém značení se neuvažuje, jen tak je podle Pavla Kracíka šance, že si bájné Tři pohovky zachovají svého specifického ducha a nepodlehnou zkáze vlivem masové turistiky. (jn)

Foto: Jiří Němeček