Kopidlno - Hrozba, že město bude muset vrátit část dotace na nedávnou výstavbu čistírny odpadních vod, je už zažehnána.

Radnice totiž získala souhlas s prodloužením zkušebního provozu čistírny o půl roku, a už dosavadní vývoj nasvědčuje, že výsledky měření v blízké době potvrdí naplnění dostatečného množství napojených objektů na městskou kanalizaci.

"Obdrželi jsme prodloužení zkušebního provozu čistírny do února 2015, takže nebylo nutné spěchat s výsledky do konce srpna. Přes léto se na kanalizaci připojila i škola a v srpnu se podařilo připojit veškeré městské objekty. V průběhu září se odebíraly vzorky a vyhodnocení čekáme asi v druhé polovině října," informovala starostka města Hana Masáková.

Při srovnání s předchozími výsledky odhaduje, že se díky poslednímu vývoji podaří stanovenou kvótu naplnit. "Připojování má vzrůstající tendenci i v případě soukromých rodinných domů, přes léto to bylo znát. Předpoklady jsou tedy optimistické, v našich silách není dosáhnout stoprocentního čísla připojených. Záležet už bude na vodoprávním úřadu, jak se postaví k těm, kteří se nepřipojili," podotýká starostka s tím, že naplnit stanovený limit 1500 ekvivalentních obyvatel by se podle všeho mělo v prodloužené lhůtě podařit.

Do budoucna město plánuje na novou čistírnu odkanalizovat i své satelitní vesnice Drahoraz a Pševes. Už před několika lety byl v těchto osadách vybudován také vodovod. Kanalizaci tam má město připravenou ve fázi územního řízení a rozlousknout se už podařilo i oříšek v podobě souhlasů vlastníků všech pozemků, přes které kanalizace povede. "Začínat budeme za hasičárnou v Drahorazi, pokračovat dolů do Pševsi a pak přes celou Pševes až do Kopidlna. Jde tedy o pořádný kus, odhad nákladů je asi dvacet milionů korun," řekla starostka.

Samotná realizace bude záviset na tom, jak úspěšné bude město s žádostí o dotace. Ty mohly v dobíhajícím programovacím období pokrýt až kolem 85 procent uznatelných nákladů, napříště už to ale bude nejspíš méně. "Měli jsme představu, že podáme žádost do poslední výzvy Státního fondu životního prostředí, ale pro ně je naše kanalizace příliš malá. Potřebovali rozdělit zbylé peníze na stamilionové projekty," konstatuje starostka. (zan)