Kopidlno, Bělohrad - Středním školám chybí studenti, učebny jsou nevyužité a financování školství je stále náročnější. Krajští radní právě těmito slovy nejčastěji obhajují plán dalšího slučování středních odborných škol, učilišť i gymnázií. Záměr ale naráží na nesouhlas starostů a ředitelů, kteří se obávají o další osud vybraných zařízení. O slučování se uvažuje i na Jičínsku, na seznamu je například zahradnická škola v Kopidlně nebo bělohradské učiliště.

"V případě našeho okresu se to týká hlavně Bělohradu a Kopidlna. Původní verze, která vzešla ze školského výboru kraje, počítala s optimalizací všech středních škol, které mají méně než 240 studentů. Těch jsou asi dvě desítky. Pak se ten seznam ale různě redukoval," říká bělohradský starosta Pavel Šubr s tím, že debata stále probíhá.

Návrh se mu nelíbí. Podle Šubra je záměr kraje nedotažený, protože hlavní argument, tedy finanční úspory, vidí jako značně relativní. Navíc není jisté, zda Bělohrad nepřijde úplně o denní formu středoškolského vzdělávání a zda školní budovy v centru lázeňského města nebudou pak ležet ladem.

"Zahradnická škola by se měla sloučit se školou v Novém Bydžově a naše bělohradské učiliště s Integrovanou střední školou v Nové Pace. Chtěl jsem vědět, co sloučení přinese, protože na jednu stranu kraj říká, že všechny školy chtějí zachránit a žádnou nezruší, ale v případě bělohradského učiliště lze předpokládat, že by kraj budovy v našem městě nejspíš opustil. Zatím mi však nikdo nedokáže odpovědět, co se opravdu stane. Jisté není ani zachování některých oborů. Místní učiliště pokles žáků nemá, kraj tady přitom jen jednou za dva roky otevírá maturitní nástavbu. Není to poprvé, kdy se kraj snaží učiliště zrušit. Podobné snahy tu byly už v minulosti, škola přitom funguje, třídy jsou stále naplněné a absolventi uplatnění nacházejí. Přijde mi to jako nepřipravená akce," míní Šubr.

Ani ředitelka zahradnické školy v Kopidlně Lenka Nosková nevidí moc smysl v tom, proč by se tamní zařízení mělo sloučit s jinou školou, zvlášť když se jen těžko hledá škola s podobným zaměřením, aniž by tím utrpělo její renomé.

"Moc si neumím představit sloučení se školou, která má jiné zaměření, protože oborově blízká tady žádná škola není," konstatuje ředitelka. Je přesvědčena, že v pedagogické a ani v ekonomické oblasti by spojení proto nic nepřineslo. "Máme dobré renomé u odborné i laické veřejnosti. Pokud bychom se ale spojili se školou s úplně jiným zaměřením, tato pověst by nejspíš utrpěla," obává se Nosková.

Krajská radní Táňa Šormová ujišťuje, že veškeré změny se diskutují s řediteli a se starosty dotčených obcí. Za optimalizací sítě středních škol prý stojí snaha vytvořit silnější školy, které budou schopny lépe čelit stále klesajícímu počtu žáků. "Od začátku říkáme, že je potřeba školy podržet, proto také přicházíme s tímto záměrem," zdůraznila Šormová. Zároveň ale připouští, že zrovna v případě Bělohradu a Kopidlna je situace poněkud složitější. Bližší vysvětlení ale neposkytla.

"V žádném případě nemluvíme o rušení jedné či druhé školy nebo o rušení oborů. Naopak, k optimalizaci musíme přistoupit právě v případě, chceme-li zachovat obory, které navštěvuje například jen 10 žáků, ale na trhu práce jsou žádané," prohlásila Šormová v tiskové zprávě Královéhradeckého kraje.

Střední školy jsou financovány tak, že prostředky se přidělují dle vykázaného počtu žáků. "Praxe ukazuje, že střední školy, které se ocitnou pod hranicí 240 studentů, je velmi problematické financovat. Bez dodatečné finanční pomoci kraje se ve většině případů školy neobejdou. Už teď máme spočítáno, že na mzdy učitelům chybí celkem 20 milionů korun," upřesnila krajská radní.

Silným argumentem pro optimalizaci je prý i otázka hospodárnosti, konkrétně vlastnictví budov. Právě z těchto důvodů kraj před pár lety zdůvodnil například sloučení několika středních škol v Hořicích, kde všechny studenty přestěhoval do vlastních objektů. Budovu gymnázia, která patří městu, naopak opustil, a to i přesto, že hořická radnice nabízela pouze symbolické nájemné. (jn)