Jičín - Těžko by se na planetě hledal živočich, který má horší pověst než žraloci. Jičínský potápěč, instruktor a cestovatel Radek Bohuňovský z Pinguin potápěčského klubu je však ukazuje v úplně jiném světle a vyvrací tradované mýty o nemilosrdných zabijácích. Setkání se žraloky jako organizátor potápěčských zájezdů cíleně vyhledává a několikrát do roka se s nimi potkává tváří v tvář.

Pod vlivem filmů a dobrodružné literatury by se mohlo zdát, že žralok je nejnebezpečnější tvor planety, jehož potravou jsou převážně lidé. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Podle statistik rybáři uloví neuvěřitelné množství žraloků, jde o desítky milionů ročně, říká Radek Bohuňovský, který o svých zážitcích z kontaktního potápění se žraloky na různých místech světa vyprávěl na přednášce pořádané Jičínskou besedou.

"Rád cestuji na místa, která člověk ještě nestačil svou činností zničit. A těch míst rychle ubývá. Jen za posledních dvacet let se například Egypt proměnil tak razantně, že okolní moře je úplně jiné. Stejně jako třeba moře kolem Chorvatska, kde se před padesáti lety vyskytovala spousta velkých ryb, tuňáků, a nyní tam jsou jen deseticentimetrové ryby. Stav ekosystému se proměňuje závratným tempem, stavy mnoha druhů už poklesly k hranici, za níž hrozí nezadržitelné vymírání. Podílí se na tom rybolov, turistický ruch a stoupající znečištění životního prostředí. Bohužel jde o nezvratný proces," líčí Bohuňovský. Biologové skutečně varují, že zásahy civilizace ruší živočichy při shánění potravy i při reprodukci.

Ačkoliv civilizace stále silněji i přes snahy ochranářů zasahuje do jejich přirozeného prostředí, případy, kdy žralok zaútočí na člověka, jsou spíše ojedinělé. A hlavně naprostá většina incidentů mezi žraloky a lidmi je podle něj způsobena omylem, nikoliv záměrem. Jde o útoky, které prý mimoděk nebo vědomě vyprovokovali lidé. "Rozhodně je potřeba při potápění dodržovat určitá pravidla. Když ale víte, jak se chovat, žralok nepředstavuje nebezpečí. Žraloky při potápění klidně hladíme nebo uspáváme, plavou všude kolem nás, maximálně do někoho ze zvědavosti šťouchnou, ale dál si nás nevšímají," říká.

I letos chystá Bohuňovský několik expedic, například za měsíc odlétá do Jižní Afriky za velkými bílými žraloky, největší dravou parybou planety. Bezprostřední kontakt ale tentokrát asi nevyjde, obávaného predátora budou potápěči sledovat pouze z podmořské protižraločí klece. Další v plánu je například květnová výprava za lodními vraky do Albánie, u jejíchž břehů za první světové války zahynuli i Češi. Skupina potápěčů z České republiky bude přitom vůbec první, která torza potopených lodí prozkoumá. "Pro cestování mám nejméně jednu velkou motivaci - některé druhy živočichů v mořích a oceánech v obrovských kvantech mizí, a za několik let je už možná neuvidím. Když všechny velké ryby vylovíme, tak prostě nebudou," konstatuje Bohuňovský. (jn)

Foto: Jiří Němeček