Jičín - Řezbářská a sochařská rodina Suchardů představuje bezesporu velmi výraznou a nepřehlédnutelnou kapitolu v dějinách novodobého českého umění. Současně se jedná o pozoruhodný regionální fenomén, jenž se ale zdaleka neomezuje na sousední Novopacko. Vždyť první generace tohoto slavného rodu vytvořily na Jičínsku celou řadu sochařských děl, která dodnes zdobí zdejší kraj i Jičín.

Až donedávna byla hlavním a prakticky jediným zdrojem informací o tomto uměleckém rodě obtížně dostupná monografie Bedřicha Slavíka nazvaná U Suchardů, kterou v roce 1973 vydalo královéhradecké nakladatelství Kruh. I v této publikaci ale zůstávala řada otázek nezodpovězena a mnoho témat bylo zmíněno jen okrajově.

Pro všechny, kteří neměli štěstí se k této publikaci dostat a kteří by si v poněkud nepřehledné genealogii několika generací Suchardů chtěli lidově řečeno "udělat pořádek" a navíc si vyslechnout celou řadu nových zajímavých zjištění, je určeno další setkání Jičínské besedy, které proběhne v pátek 24. dubna od 18 hodin v Porotním sále jičínského zámku. Přednášet bude Martin Krummholz, vědecký pracovník Ústavu dějin umění AV ČR a autor celé řady odborných studií, jenž je v současné době pokládán za našeho největšího odborníka na Suchardy.

Název přednášky Život a dílo Stanislava Suchardy ('-1916) sice napovídá, že hlavní část bude věnována tomuto přednímu českému sochaři a medailérovi, ovšem hned v úvodu se Martin Krummholz detailně zaměří na počátky rodu Suchardů, sahající až ke sklonku 18. století. Řeč bude o významných členech této novopacké rodiny, mezi nimiž najdeme např. Antonína Suchardu, jenž je autorem prvního českého Husova pomníku, který vznikl roku 1872 v Jičíně a který stojí za to v roce Husova výročí taktéž připomenout.

V centru pozornosti ale bude stát zmíněný Stanislav Sucharda, jenž jako nejúspěšnější z prvních žáků J. V. Myslbeka působil po celý život na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a zasloužil se o založení medailérské školy pražské Akademie. Jeho raná myslbekovsky laděná tvorba se kolem roku 1900 výrazně proměnila pod vlivem francouzského sochaře Auguste Rodina. Sucharda byl v tomto období jedním z hlavních iniciátorů činnosti Spolku výtvarných umělců Mánes, zprostředkujícího českému prostředí moderní umělecké směry. Kromě monumentálních děl (Palackého pomník na stejnojmenném náměstí v Praze) a dekorace četných veřejných budov Sucharda realizoval též množství privátních náhrobků a podobizen. Byl rovněž zakladatelem českého moderního medailérství a za svou medailérskou tvorbu obdržel řadu mezinárodních ocenění. Pavel Kracík