Lázně Bělohrad - Zatímco v Jičíně se sokolové převodu majetku brání, bělohradští sokolové mají přesně opačný problém. Už rok se marně snaží uzavřít dohodu s radnicí o bezplatném převodu místní sokolovny na město.

Ústředí České obce sokolské v Praze jim stále nedalo požehnání, aby mohli smlouvu podepsat. Loni sokolové tvrdili, že k uzavření smlouvy chybí jen doladění detailů. Jenže situace se dodnes nezměnila. Budova přitom chátrá a vyžaduje nutnou obnovu, v havarijním stavu je především její vytápění.

"Sokolovna nutně potřebuje nový kotel i rozvody, což vychází skoro na milion korun. Na pracovním zasedání městského zastupitelstva se o situaci hodně diskutovalo a opakovaně zazněl názor, že bychom neměli do budovy investovat, dokud nebude v majetku města. Sokolové ovšem dělají všechno pro to, aby byl objekt na město převeden, ale nemohou ovlivnit rozhodnutí předsednictva České obce sokolské," říká bělohradský starosta Pavel Šubr.

Zdůraznil, že interiér sokolovny je využíván prakticky nepřetržitě nejen členskou základnou Sokola, ale i dalšími organizacemi a jednotlivci. Také proto by si podle něj objekt zasloužil nezbytnou rekonstrukci.

"V novodobé historii Sokola nebyla budova ještě nikdy vytížená tak, jako je tomu nyní. Její kapacita je naplněná do poslední minuty, sokolovna slouží veřejnosti každý den od tří hodin odpoledne až do večera, některé spolky tam chodí v sobotu a v neděli. Letos naštěstí nebyla nijak mimořádná zima, takže se neopakovala situace z loňska, kdy se tam kvůli pokrouceným parketám nedalo pořádně cvičit. Po složitých diskuzích jsme tehdy schválili příspěvek osmdesát tisíc na jejich údržbu. Největší riziko však představuje vytápění, které je v havarijním stavu, ale náklady na jeho obnovu budou mnohem vyšší. Průběžné opravy topení jsou stále náročnější, protože náhradní díly se už nedají sehnat," líčí Šubr.

Starosta Tělocvičné jednoty Sokol Lázně Bělohrad Jaroslav Kostelníček potvrdil, že převod výstavní budovy z počátku třicátých let minulého století na město je právě kvůli vysokým nárokům na opravy jediným rozumným řešením.

"Přáním sokolů je, aby sokolovna nadále patřila sokolům. Je mi to líto, ale okolnosti a realita jsou takové, že budova vyžaduje spoustu investic a my nejsme schopni ji dlouhodobě udržet v odpovídajícím stavu. Tolik peněz nemáme. Samozřejmě sokolovnu chceme využívat i nadále za podmínek, které jsou pro nás přijatelné. Budova je neustále plná, zájem o její prostory je enormní. A to nejen ze strany naší organizace, která je co do počtu členů třetí největší v rámci župy Jičínské - Bergrovy," konstatuje Kostelníček.

Připouští, že pokud Bělohradští v dohledné době neobdrží stanovisko od právníka České obce sokolské ke smlouvě s městem, vyjádření budou urgovat. "V Praze proběhlo vloni několik jednání se starostkou České obce sokolské paní Hanou Moučkovou. Ten pomyslný míček teď leží na její straně, protože při posledním jednání se věc zadrhla z důvodu připomínek jejich právníka. Asi nám nezbyde nic jiného než stanovisko urgovat," řekl.

Starosta Pavel Šubr loni prohlásil, že městu nejde o to, aby získalo za každou cenu sokolovnu, protože v Lázních Bělohradě je hned několik dalších sportovních hal. "Dohodu jsme nabídli z toho důvodu, že chceme pomoct sokolům, protože budova chátrá a potřebuje obnovu. Zastupitelstvo ale trvá na tom, že město do cizího majetku investovat nebude," uvedl tehdy starosta Pavel Šubr s tím, že radnice v uplynulých letech v sokolovně zajistila opravy v hodnotě už kolem 800 tisíc korun. A další peníze tam pouštět nehodlá.

V poslední době se opět diskutuje i možnost, že by město sokolovnu časem rozšířilo podle původního projektu z třicátých let minulého století, kdy se počítalo s přístavbou i pro kulturní sál, který by mohl sloužit například pro divadlo. Zvolna chátrající objekt stojí na jedné z hlavních ulic, která spojuje centrum Bělohradu s lázněmi. (jn)