Jičín - Jičínské muzeum připravuje na začátek května výstavu nazvanou Život v Jičíně za druhé světové války, která je pojata ve stejném duchu jako loňská výstava věnovaná první světové válce.

Hlavním smyslem celé prezentace je představit město Jičín v letech 1939-1945. Vedle změn souvisejících se vznikem protektorátu Čechy a Morava a různých úředních nařízení se výstava bude věnovat situaci v zásobování, dopravě, zdravotnictví, ale i v kultuře a sportu.

V Jičíně sídlilo gestapo, německé jednotky a mnoho německých úřadů, což s sebou přinášelo různá úskalí. Například jazyková, němčina totiž pronikala v celém protektorátě i do obchodního jednání. Podle doporučení Českého svazu pro spolupráci s Němci měl každý obchodník obsloužit německy mluvícího zákazníka v jeho jazyce. Němčina se objevovala i na plakátech, všechna oznámení musela být dvojjazyčná. Veřejní zaměstnanci absolvovali povinné zkoušky z němčiny. Němčina se vyučovala v kurzech, ať už rozhlasových, nebo se lidé učili sami a své studijní výsledky posílali do školy poštou. Poplatek za domácí učení při Ústavu pro národní výchovu byl 45 K. Vydávaly se učebnice němčiny a inzeráty nabízely služby řady učitelů. Na konci srpna 1940 byl do okresního zastupitelstva jmenován za Němce Ing. M. Bechtold, ústřední ředitel ve Vokšicích. Příliv Němců se v dalších měsících a letech stále zvyšoval.

V souvislosti s přítomností německé armády za zmínku jistě stojí datum 11. července 1940, kdy do Jičína přijely přímo z francouzského bojiště autokolony německého vojska. Vojáci byli ubytováni na jičínských školách, ale také v Železnici a Lomnici. Vojáci se vykoupali a omyli na městské plovárně a již druhý den odjeli směrem na Olomouc.

Část věnovaná jičínskému gestapu se soustřeďuje na potrestání jednotlivých představitelů této neblaze proslulé mocenské složky. Na rozdíl od královéhradeckého gestapa dosáhla československá bezpečnost a justice při stíhání úředníků a zaměstnanců služebny gestapa v Jičíně mnohem menších úspěchů. Před Mimořádným lidovým soudem v Jičíně stanulo pouze šest nižších úředníků zdejší služebny, z toho dva dozorci z vazební věznice. Osud posledního velitele služebny gestapa v Jičíně Antonína Lehnera byl ovšem dramatický. Snad již 3. května 1945 ho v jeho jičínském bytě zajali partyzáni z Rovenska pod Troskami a odvezli do Rovenska, kde ho nejprve věznili v budově radnice, pak v neobydleném domě v Křečovicích. Nakonec ho 6. května zastřelili v lese, když se přiblížila německá vojska. Výstava se věnuje především dvěma nejhorším představitelům jičínského gestapa, Kurtu Richterovi a Antonu Dworzakovi.

Vedle obrovské perzekuce, která v Jičíně zasáhla mnoho obyvatel, panoval ve městě na druhou stranu i velmi bohatý kulturní, sportovní i turistický ruch. Konalo se zde Mistrovství protektorátu v krasobruslení, Národní mistrovství ve stolním tenise, ale i Koulení kuželek o ceny na kuželníku pana J. Effenberka, závody ve sjezdu i v běhu na lyžích a mnoho dalších akcí. Sportovní klub měl například v roce 1944 celkem 1035 členů v odborech fotbalovém, lehkoatletickém, plaveckém, basketbalovém, hokejovém, tenisovém a v házené. Všechny tyto složky uspořádaly ve zmiňovaném roce celkem 308 sportovních podniků, 87 v kopané, 100 v házené, 80 v košíkové, 23 v hokeji, 16 závodů plaveckých a 2 lehkoatletické.

Plakáty kulturních událostí se dochovaly v jičínském archivu ve velkém množství. V Jičíně vystupovalo mnoho divadelních společností a také hvězdy tehdejšího stříbrného plátna jako Zdenka Sulanová, Adina Mandlová, Svatopluk Beneš, Olga Scheinpflugová a další. Svou roli sehrál i místní Spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl.

Materiály z jičínského archivu a sbírky jičínského muzea představí jednotlivé oblasti života z mnoha úhlů. Zachovala se spousta archivních dokumentů, vyhlášek, potravinových lístků, plakátů zvoucích na divadelní představení a sportovní utkání. Fotografie dokumentují německé slavnosti, pomník Zimní pomoci, který stával na Valdštejnově náměstí, Valdickou bránu s písmenem V, symbolem akce Viktoria. Velké V jako Viktoria (Vítězství) bylo namalováno na vývěsních tabulích, výkladních skříních, ale i stěnách domů, dlažbě mnoha ulic, chodníků a na zdech kasáren. Dochovaly se i snímky z procesu s Antonem Dworzakem, který se ke gestapu dostal v červnu 1940 jako řidič a tlumočník, později byl povýšen na kriminálního asistenta. Dworzak na konci války z Jičína utekl a pátrání po něm zůstávalo až do června 1945 neúspěšné.

Písemné a fotografické materiály doplní trojrozměrné předměty ze sbírek jičínského muzea, ale i od soukromých sběratelů. Vedle zbraní či vojenských vyznamenání návštěvníci uvidí například gramofon, který užívali na frontě němečtí vojáci, poháry za sportovní ocenění, dobové oblečení, bankovky, mince a také vysvědčení, na němž se vedle pěti stupňů klasifikace od školního roku 1943/1944 objevovala i šestka.

Výstavu bude možné zhlédnout ve výstavní chodbě jičínského muzea od 8. května do 14. června. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 7. května od 17 hodin. Hana Fajstauerová