Jičín - Velmi teplé podnebí připomínající dnešní subtropy, krajina posetá palmami a další teplomilnou vegetací a například také jezery, zhruba tak nějak mohlo vypadat prostředí kolem Jičína v době miocénu, asi před sedmnácti miliony let.

Právě v té době se probouzí k sopečnému životu dnešní kopec Zebín a další třetihorní, původem vulkanická tělesa, která mají výrazný podíl na členitém reliéfu Jičínska. Dnešní kopce Zebín, Železný, Veliš, Vyskeř, Trosky nebo Kumburk byly v minulosti velmi aktivními sopkami, často i s bouřlivými erupcemi. I po milionech let jsou dodnes skutečnými pozůstatky vulkánů. "Podle posledních a dosud nepublikovaných zjištění vulkanologa Vladislava Rappricha byl dnešní Zebín jako sopka aktivní po dobu asi sto tisíc let, tedy mnohem déle, než se ještě před časem předpokládalo. Skutečnost, že jeho vulkanická aktivita byla tak dlouhá, je opravdu překvapující, nicméně na ucelený odborný výstup teprve čekáme," říká přední český přírodovědec, paleontolog a jičínský rodák Martin Košťák, jehož komentovaná terénní exkurze přilákala v sobotu na Zebín desítky zájemců o geologickou historii jedné z nejvýraznějších krajinných dominant v regionu.

Zdejší lokalita je pro odborníky studující dávnou minulost Země a její bouřlivou tvorbu povrchu významná. "A je také nádherná. Její krása spočívá i v tom, že si stále drží svůj tvar. Při pohledu na Zebín dnes vidíme vlastně jen o málo zmenšený kužel v porovnání s tím, jak vypadal v době, kdy jej utvářela erupce. Každý původem vulkanický kopec okolo Jičína má svůj příběh, svoji historii, každý vznikal úplně jinak, proto je to tak pestré. Zebín vyniká i svou polohou, nachází se více méně uprostřed. Fakt, že zdejší prostředí bylo po stránce vulkanické kdysi mimořádně aktivní, se odráží i v jeho geologickém názvu. Vláďa Rapprich ho pojmenoval jako Jičínské vulkanické pole," přiblížil Košťák. (jn)