První letošní přednáška pořádaná Jičínskou besedou se uskuteční 29. ledna a bude věnována Josefu Štefanu Kubínovi. Přednášejícím bude historik Zdeněk Rubeš, který se jako první pokusil na základě studia dosud nepublikovaných rozsáhlých archivních materiálů sepsat kritickou Kubínovu biografii.

Jičínský rodák Josef Štefan Kubín je právem oslavován jako pilný sběratel lidových vyprávění a uctíván jako spisovatel neopakovatelných povídek, humórek a novel. Tento aspekt Kubínovy osobnosti zůstává provždy nezpochybnitelný. Vážné problémy však vyvstanou v okamžiku, kdy se dotkneme Kubínovy charakteristiky jakožto člověka. Kubín sám své soukromí úzkostně střežil. Všechny dosavadní práce v tomto směru spoléhají výhradně na informace sdělené samotným Kubínem nebo jsou založeny na pocitech a dojmech ze setkání s touto mimořádnou osobností. Vznikla tak celá řada na samou hranici pravdivosti jdoucích generalizací a zkreslených polopravd, které jsou dodnes neustále dokola stereotypně opakovány a přemílány a které se vžily natolik, že se staly pevnou součástí veřejného obrazu Kubínova života a osobnosti. Mezi vědeckou i laickou veřejností se tak ustálil obraz Josefa Štefana Kubína jako veselého, rozšafného, zároveň i moudrého staříka, který s ušmudlaným, šikmo posazeným kloboučkem na stříbrošedé hlavě obklopen svými nejmilejšími přenáší třaslavou rukou na papír to nejhezčí, čeho nabyl mezi prostým lidem.

Asi nikdo by nepodezíral bodrého folkloristu, že by byl schopen vymáhat sporný honorář z majetku neprávem odsouzeného člověka, vydírat svého představeného poukazováním na údajně zničené zdraví, psát pomlouvačné dopisy nebo že by se pro svůj klid a pohodlí zcela vzdal nejmenší možnosti ulehčit vlastní dceři v jejím krutém osudu, když byla za druhé světové války zatčena gestapem za aktivní levicový odboj, souzena a posléze uvězněna v nacistické káznici ve Waldheimu, kde roku 1942 zemřela. Tehdy se Kubín projevil jako obzvláště necitelný otec a manžel, který se staral hlavně o sebe a svůj klid.

Není se potom co divit, že Kubín projevoval udivující vlažnost i k nešťastným osudům svých známých v době nástupu komunistického režimu. On sám se díky kolaboraci s režimem dostal na výsluní, kde se těšil udělování čestných titulů a sklízení vavřínů. Až patologická slabost pro peníze Kubína nakonec zcela pohltila. Ke konci svého života nemalé úspory raději pálil po hrstech, než aby je komu zanechal. Vinou konfliktní povahy ani neměl komu, neboť s dětmi z prvního manželství se stýkal spíše formálně a s většinou přátel se rozešel ve zlém.

Výše uvedené informace jsou jen zlomkem výsledků dlouholetého a neuvěřitelně pečlivého archivního studia českého historika Zdeňka Rubeše, který se jako vůbec první pokusil na základě dosud nepublikovaných rozsáhlých archivních materiálů sepsat kritickou Kubínovu biografii. Jeho práce není dehonestujícím a modlu bořícím spiskem, nýbrž vysoce erudovanou prací, která si získala všeobecný respekt a uznání vědecké veřejnosti a kterou lze pokládat za jednu z nejzásadnějších a nejobjevnějších biografií posledních let.

Vystoupení Zdeňka Rubeše nazvané Josef Štefan Kubín - Skutky soukromé, skutky veřejné si klade za cíl nově přečíst a v širších souvislostech zhodnotit osobnost J. Š. Kubína s akcentem na dosud zcela opomíjené kapitoly jeho života a doplnit poznatky k jeho národopisné práci. Dále se zaměřit na posledních dvacet let Kubínova života, objasnit styl jeho tvůrčí práce, konfrontovat Kubínovu reflexi sebe sama a svých děl s požadavky, nároky a charakterem doby. Těžištěm referátu ovšem bude ojedinělý vhled do Kubínova soukromého života, do okolností tragické smrti jeho jediné dcery Vlasty, ale také odhalení kořenů Kubínova jednání, které vyústilo v bezohledné vymáhání peněz z majetku komunistickým režimem žalářovaného nakladatele Ladislava Kuncíře.

Přednáška Zdeňka Rubeše, kterou se nám podařilo domluvit po dvouletém snažení, se uskuteční v pátek 29. ledna od 18 hodin v Porotním sále jičínského zámku. Pavel Kracík