Jičín - Pravěká sídliště, nejstarší z období okolo pěti tisíc let před naším letopočtem, objevili archeologové během rozsáhlého záchranného výzkumu u Vršců. V prostoru asi kilometr od takzvaných Češovských valů našli pozůstatky dávných předků z doby neolitu a z mladší doby bronzové.

"V místech, kde Pozemkový úřad loni stavěl polní cestu, jsme našli především rozsáhlé sídliště z mladší doby bronzové, a pak také úsek, který lze datovat do mladší doby kamenné. Ten nejstarší úsek nám dokládá přítomnost prvních zemědělských kolonizátorů, prvních lidí, kteří hospodařili na půdě. Ti vystřídali populaci, u které převládal lovecko-sběračský způsob obživy," popisuje archeolog jičínského regionálního muzea Radek Novák.

U Vršců se odborníkům podařilo získat a zdokumentovat poměrně velkou škálu pozoruhodných nálezů, včetně nemovitých památek v podobě monumentálních jam na skladování potravin a obilí.

"Skrývka ornice v pásu dlouhém téměř šest set a širokém pět metrů obnažila pozůstatky sídlišť ve formě zahloubených objektů, které sloužily k různým účelům. Nejstarší sídliště nad levým břehem potoka vyvěrajícího z Vršců je datováno do neolitu. Na stejném místě pak vyrostla další osada v mladší době bronzové a poté třetí nad pravým břehem drobného toku, která vznikla ve stejné době.

Na místě pravěkého sídliště se našla například keramika, kamenné zrnostěrky, neboli ruční kamenné mlýnky, a jiné kamenné nástroje. Mezi zajímavé keramické nálezy vědci řadí například přesleny - rotační setrvačníky na textilní vřeteno. Na místě objevili i zlomek zdobeného bronzového náramku, což byl jediný kovový nález.

"Nejstaršími nálezy jsou pozůstatky takzvané kultury s lineární keramikou z období 5300 až 4900 před Kristem a jsou jasným dokladem existence sídliště staršího stupně této kultury prvních zemědělců. Početně bohatší nálezy pochází z období mladší doby bronzové a patří k takzvané lužické kultuře z let 1300 až 1000 před Kristem. Protože většina nálezů souvisí převážně se skladováním, můžeme usuzovat, že spíš než o obytný areál mohlo jít o skladovací areál, kde se přechovávaly různé výrobky související vesměs se zemědělskou činností. Prozkoumali jsme 47 jam různé velikosti. Nejmenší jamky obsahovaly pravděpodobně zaražený dřevěný kůl nebo vsazený sloup podpírající nějakou nadzemní konstrukci. Větší, které mají u dna rozšířené stěny, sloužily s největší pravděpodobností ke skladování obilí na setí," popisuje archeolog. Další zpřesňující informace o dávném osídlení si slibuje od rozboru kuchyňského odpadu, především zvířecích kostí, rostlinných zbytků a dřevěných uhlíků.

V posledních pár letech jde o další velký archeologický výzkum na Kopidlensku, ten předchozí probíhal přímo na katastru Kopidlna, poblíž kotelny cukrovaru, a pak také uvnitř samotné zástavby.

"Že je Kopidlensko bohaté na archeologické nálezy, se ví minimálně od 19. století díky školním i jiným sbírkám, bohužel minulé století této části regionu nepřálo, nenašel se profesionální ani amatérský archeolog, který by v tomto regionu operoval," poznamenal Novák. (jn)

"Velké množství keramických zlomků a zvířecích kostí obsahovaly především zásobní či odpadní jámy. Často šlo o střepy z velkých silnostěnných nádob nebo naopak miniaturních nádobek, které připomínají dětské hračky," komentuje archeologické nálezy u Vršců